Jen málokteré místo v okolí Nýrska spojuje tak výrazně středověké opevnění, renesanční šlechtické sídlo a romantickou architekturu 19. století. Zámek Bystřice nad Úhlavou stojí na skalním útvaru nad řekou Úhlavou a jeho dějiny jsou čitelné přímo ve stavbě. Nejde o jednotně navržený palác, ale o areál, do něhož jednotliví majitelé postupně otiskovali svou dobu.
Od tvrze k opevněnému sídlu
Kořeny Bystřice sahají do 14. století. V dostupných historických popisech se však liší údaj o nejstarší písemné zmínce: někdy se uvádí rok 1339, za první bezpečně doloženou zprávu o koupi tvrze lze ale považovat rok 1444. Tehdy získal Oldřich z Janovic polovinu panství za 388 kop pražských grošů a o dva roky později připojil i druhou část.
Původní stavba měla lichoběžníkový půdorys a patrně ji na západě chránila hradba. Janovští z Janovic areál rozšířili o okrouhlou věž a další křídla kolem nádvoří. O tom, že Bystřice tehdy nebyla jen malou venkovskou tvrzí, svědčí kupní smlouva z roku 1490, v níž je označena jako hrad. Výhodná poloha nad řekou zvyšovala její obranyschopnost a zároveň poskytovala přirozeně působivé místo pro panské sídlo.
Renesanční přestavba a cesta do Svaté země
Po Janovských z Janovic přešla Bystřice do rukou bratří Přibíka a Petra Koců z Dobrše. Tento rod panství držel až do roku 1720 a v polovině 16. století proměnil původní tvrz v renesanční zámek. Z obranného objektu se tak postupně stávalo pohodlnější sídlo, třebaže starší konstrukce a členění areálu v jeho podobě zůstaly.
S Bystřicí je spojena také jedna z pozoruhodných cest české šlechty. Roku 1598 odtud vyrazili Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a Heřman Černín z Chudenic do Svaté země. Jejich putování patří k významným cestopisným a humanistickým příběhům českého prostředí. Zámek tak není zajímavý pouze jako stavební památka, ale také jako místo, odkud se vydali na cestu muži, jejichž zkušenosti později vstoupily do kulturních dějin země.
Hohenzollernové vtiskli zámku romantickou tvář
Po Kocích z Dobrše se na panství vystřídalo několik majitelů, mezi nimi Karel Richard ze Schmidlinu, Karel Jáchym Breda a od roku 1755 Karel Josef Palm-Gundelfingen. Od roku 1839 patřila Bystřice Hohenzollernům ze Sigmaringenu. Právě jejich stavební zásah rozhodl o vzhledu, který návštěvník vnímá dnes.
V letech 1848 až 1852 prošel zámek rozsáhlou historizující přestavbou. Nejvýrazněji se dotkla severního průčelí a areál získal novogotický, místy pseudogotický charakter. Věžová brána s půlkulatou střechou je datována rokem 1853. Architektura přitom není slohově zcela jednolitá: vedle gotizujících motivů se objevují také pseudorománské a místy pseudobarokní prvky.
Romantický zevnějšek ale překrývá starší vrstvy. V interiérech se dochovaly renesanční a barokní valené klenby s lunetami, které připomínají, že dnešní zámek nevznikl jediným stavebním rozhodnutím. Bystřice je názorným příkladem toho, jak se středověká tvrz může během staletí proměnit v reprezentativní sídlo, aniž by zcela ztratila svou původní stavební stopu.
Areál se postupně vrací k životu
Hohenzollernové vlastnili zámek do roku 1945. V poválečných desetiletích objekt sloužil podle dostupných popisů především sociálním účelům, konkrétně jako ústav pro děti a mládež; starší turistické materiály zmiňují také vojenský lazaret a policejní stanici. Tyto rozdílné údaje ukazují, že zámek v průběhu 20. století měnil využití a jeho osud nebyl vždy spojen s památkovou péčí.
Od roku 2020 probíhá postupná obnova. Práce se týkaly střechy, opěrných zdí i zámecké zahrady a vznikly také apartmány. Areál dnes není pouze historickou kulisou, ale slouží rovněž k ubytování a pořádání akcí. Park a zahrada bývají v letní sezoně zpřístupněny veřejnosti, obvykle od začátku června do konce září. Protože se režim může měnit podle obnovy nebo konání soukromých událostí, vyplatí se před cestou ověřit aktuální informace u provozovatele.
Zámek najdete na adrese Bystřice nad Úhlavou 1, nedaleko Nýrska. Přijíždí se po silnici č. 192 od Nýrska nebo od Pocínovic a parkování je podle provozovatele možné pod zámkem. Při návštěvě lze počítat především s prohlídkou vnějšího areálu, zahrady a architektury. Právě kontrast mezi dochovanými staršími částmi a novogotickou úpravou dělá z Bystřice nad Úhlavou zajímavou zastávku na cestě údolím Úhlavy.