Na půdě zámku v Uherčicích se v létě ukrývá mateřská kolonie vrápenců malých. Ve sklepích pak netopýři přečkávají zimu. Jeden historický areál tak během roku slouží jako letní úkryt i zimoviště a stal se evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000. Návštěva Uherčic proto není jen výpravou za šlechtickou reprezentací, ale také setkáním s památkou, jejíž obnova musí respektovat živé obyvatele.
Zámek jako učebnice stavebních slohů
Nejstarší písemná zmínka o Uherčicích pochází z roku 1310. Na místě později vznikla pozdně gotická tvrz, která se v letech 1552 až 1564 proměnila v renesanční sídlo inspirované severoitalskou architekturou. Největší rozmach přišel v poslední čtvrtině 16. století za Streinů ze Švarcenavy.
Rozsáhlý areál tvoří několik zámeckých křídel, arkády, hospodářský dvůr, předzámčí i zahrady. V jeho zdech se potkává renesance s barokem a klasicismem, a Uherčice proto bývají označovány za učebnici slohů. Barokní interiéry zdobí mimo jiné práce vídeňského stavitele Francesca Martinelliho a štukatéra Baldassara Fontany. Právě uherčické štuky jsou považovány za vrchol Fontanovy tvorby na Moravě.
K pozdějším výrazným úpravám patří Banketní sál v severním křídle, který vznikl v roce 1802. Jeho výzdoba patří k náročným restaurátorským úkolům stejně jako řada dalších poškozených částí zámku.
Obnova, kterou lze sledovat zblízka
Po druhé světové válce sloužil zámek mimo jiné státnímu statku a vojsku. Nevhodné využívání a dlouhodobé zanedbávání ho v 80. letech přivedly téměř na pokraj zániku. Pod správu památkového ústavu přešel v roce 1995 a komplexní obnova začala o rok později.
Uherčice jsou zajímavé tím, že návštěvník zde nevstupuje do dokonale uzavřené kapitoly. Část interiérů se veřejnosti otevřela už v létě 1996, kdy práce stále pokračovaly. Vedle restaurovaných sálů tak lze v některých místech vnímat i stopy dlouhého chátrání a postupné proměny.
V minulých etapách se podařilo obnovit například konírny, obě nádvoří, sala terrenu, části fasád, drobnou architekturu v zahradách a návštěvnické zázemí. Nová trasa v severním křídle, otevřená v roce 2022, představuje také apartmán hraběte Odoarda III. Collalto, Banketní sál a další salonky.
Barokní apartmán ukazuje výsledek práce restaurátorů
Další důležitý krok přišel 23. srpna 2025, kdy se otevřela trasa nazvaná Barokní apartmán. Čtyři obnovené místnosti v západním křídle přibližují výzdobu z konce 17. století. Objevují se zde části portrétní a erbovní galerie, historické stolní nádobí, tapiserie i ložnice s alk||||ovnou a bohatou štukovou výzdobou.
Pozornost přitahuje také cestovní lůžko s baldachýnem, spojované s vojevůdcem Rombaldem XIII. z rodu Collalto. Stavební část obnovy apartmánu stála přibližně devět milionů korun, restaurování si vyžádalo téměř 2,5 milionu. Trasa tak ukazuje nejen někdejší způsob bydlení, ale i to, kolik odborné práce stojí za návratem historického prostoru k životu.
Pod jednou střechou s chráněnými netopýry
Uherčický zámek je evropsky významnou lokalitou s označením Uherčice – zámek. Předmětem ochrany je vrápenec malý, jehož letní mateřská kolonie využívá zámeckou půdu. Samice zde přivádějí na svět mláďata a okolní park s rozvolněnými porosty, navazujícími na údolí Blatnice, poskytuje vhodné loviště.
V zimě se netopýři přesouvají do sklepních prostor. Kromě vrápence malého zde bylo zaznamenáno dalších osm druhů netopýrů, například netopýr černý a řasnatý. Půdy, sklepy a další části areálu tak mají pro zvířata odlišný význam v různých obdobích roku.
To zároveň znamená, že rekonstrukce střech a půd nemůže probíhat bez ohledu na přírodu. Ochrana historické konstrukce se zde propojuje s ochranou vzácného druhu. Půdy a sklepy proto nejsou běžnou součástí návštěvnických tras a nelze je chápat jako volně přístupnou atrakci.
Park, lihovar a další tváře areálu
K zámku patří také zahrady a park. Původně francouzská zahrada byla kolem 20. let 19. století přebudována v přírodně krajinářském duchu a navazuje na anglický park. Dochoval se obelisk i umělá hradní zřícenina, které dávají procházce další rozměr.
Uherčice ovšem nepředstavují jen reprezentační sály. Samostatný okruh Zámecký lihovar připomíná hospodářské fungování panství a provoz, v němž se pálil líh až do roku 1969. Dochovalo se původní vybavení včetně parního stroje a transmise.
Prohlídkové okruhy se mohou v průběhu roku měnit, stejně jako otevírací doba a dostupnost jednotlivých částí. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální informace. Do Uherčic se ale vyplatí zamířit i tehdy, když člověk hledá více než hotovou památku: zdejší zámek ukazuje, jak se historie, řemeslo, krajina a ochrana přírody mohou potkat v jednom místě.