V srdci Starého Města se za průjezdem z Týnské ulice otevírá dvůr, který byl po staletí jedním z důležitých míst pražského obchodu. Ungelt nebyl jen tržištěm ani pouhým shlukem domů: kupcům poskytoval ochranu, zajišťoval výběr cla a pomáhal řešit spory. Když dnes projdete jeho nádvořím, můžete si všimnout, jak se v jediné městské enklávě vrství různé kapitoly pražských dějin.
Od ohrazeného místa ke kupeckému dvoru
Název Týn označoval ohrazené místo. Archeologické výzkumy kladou vznik kupeckého dvorce do 12. století; některé starší údaje zmiňují 11. století, to se však vztahuje k počátkům místa či základům jednotlivých staveb, nikoli bezpečně k celému areálu. Prostor býval známý také jako Veselý dvůr, latinsky Laeta curia.
Kupci zde mohli počítat s královskou ochranou. Za ni odváděli poplatek, který se postupně proměnil v clo. Ve 14. století se pro tento poplatek používalo německé slovo „ungelt“ a právě od něj se odvozuje dnešní název. Dvůr tak nebyl jen bezpečným zázemím pro obchodníky, ale také místem, kde se jejich zboží evidovalo a zpoplatňovalo.
Vážení, clo a obchodní spory
V Ungeltu se zboží vážilo a měřilo, počítalo se clo a ungeltní hospodář rozhodoval spory mezi kupci. Při vstupu museli obchodníci odevzdat zbraně. Pravidla tu proto určovala nejen cena a kvalita zboží, ale také dohled nad bezpečností a pořádkem.
Největšího významu dosáhl dvůr za vlády Karla IV. a Václava IV. Jeho postavení se začalo oslabovat v husitské době, kdy se proměňovaly poměry v Praze i význam zdejších celních privilegií. Celnice se později přesunula: roku 1774 do Haštalské ulice a v roce 1810 k Prašné bráně. Obchodní účel, který dal místu jeho jméno, tak postupně ustoupil jiné podobě městského života.
Osmnáct domů a renesanční dominanta
Dnešní areál tvoří osmnáct domů. Dvanáct z nich přiléhá přímo k nádvoří, další stojí po obvodu na místě někdejší gotické ohradní zdi. Na první pohled zaujme různorodost zástavby: většina domů získala barokní fasády po požáru roku 1689, zatímco původ některých staveb sahá do počátku 15. století.
Nejvýraznější budovou je palác Granovských, který dominuje vstupu od Staroměstského náměstí. Ferdinand I. jej roku 1558 věnoval celnímu úředníkovi Jakubu Granovskému z Granova; nový majitel pak dům přestavěl v renesančním slohu. Do dvora se obrací arkádová lodžie a na fasádách lze hledat sgrafita i nástěnné malby s biblickými a mytologickými výjevy. Právě zde se vyplatí na chvíli zpomalit a všímat si detailů, které by při rychlé cestě mezi náměstími snadno zanikly.
Jak Ungelt poznat dnes
Současná podoba areálu je výsledkem rozsáhlé obnovy. Zajišťovací archeologický průzkum začal v roce 1978, rekonstrukce následovala od roku 1981 a veřejnosti byl Ungelt zpřístupněn 18. prosince 1996. Přirozenými vstupy jsou průjezd z Týnské ulice v paláci Granovských a východní brána do Malé Štupartské.
Pro návštěvníka je Ungelt především místem, kde lze vnímat proměnu města v malém měřítku: od středověkého obchodního zázemí přes renesanční reprezentaci až po barokní tvář domů. Sídlí zde také Divadlo Ungelt. Jeho provozovatel uvádí, že románské základy domu s divadelní scénou pocházejí z 11. století a jsou k vidění v divadelním klubu či baru; jde o konkrétní dům, nikoli o datování celého dvorce. Podmínky přístupu do jednotlivých prostor se mohou lišit, proto je dobré si návštěvu divadla či jeho zázemí ověřit předem.