Jen málokterý výletní vlak v Česku nabízí tak výraznou změnu krajiny. Z Jindřichova Hradce vyrazíte po kolejích o rozchodu 760 milimetrů a během cesty se město postupně ztratí v lesích, mezi rybníky a žulovými útvary České Kanady. Jindřichohradecké úzkokolejky přitom nejsou jen technickou památkou, ale také praktickou dopravní osou pro pěší turisty a cyklisty.
Dvě tratě, dva různé výletní směry
Úzkokolejný systém tvoří dvě větve. Novobystřická trať měří 33 kilometrů a vede přes Jindřiš, Blažejov, Malý Ratmírov, Střížovice, Kunžak-Lomy, Kaproun, Senotín, Hůrky až do Nové Bystřice. Právě tato linka míří nejhlouběji do krajiny České Kanady, známé rozsáhlými lesy, rybníky a klidnými cestami.
Druhá trať do Obrataně je dlouhá 46 kilometrů. Z Jindřichova Hradce pokračuje přes Horní Skrýchov, Dolní Radouň, Lovětín, Novou Včelnici, Kamenici nad Lipou, Benešov nad Lipou, Chválkov a Černovice u Tábora. Její charakter je o něco odlišný: místo nejznámějších zákoutí České Kanady nabízí průjezd venkovskou krajinou směrem k okraji Vysočiny a možnost zastavit se například v Kamenici nad Lipou.
Kaproun jako začátek pěšího dobrodružství
Jedním z nejzajímavějších míst novobystřické větve je Kaproun. Zastávka uprostřed lesů působí jako přirozená brána do krajiny, kde se vyplatí vystoupit a pokračovat po svých. Výlet lze naplánovat přes Senotín a Hůrky směrem k Nové Bystřici, podle času a kondice také v opačném směru s návratem vlakem.
Nejde přitom o trasu, na které by se člověk mohl bez přemýšlení držet pouze barevných značek. Část cesty vede po neznačených lesních cestách, a proto je vhodné mít s sebou mapu nebo navigaci. Odměnou je tiché prostředí, rybníky, lesní úseky a pocit, že železnice zde skutečně otevírá cestu do méně frekventované části regionu.
Landštejn: ze zastávky za středověkou pevností
Novobystřická větev se dá spojit také s návštěvou hradu Landštejn. Románská pevnost vznikla na přelomu 12. a 13. století a později získala gotické i renesanční úpravy. Po požáru v roce 1771 dlouho chátrala, od roku 1972 však prochází rozsáhlými opravami a návštěvnická sezona se zde otevřela v roce 1990.
Landštejn stojí v lesnaté krajině České Kanady, takže návštěva hradu dobře zapadá do celého výletu: nejprve technická památka v podobě úzkokolejky, potom středověká pohraniční pevnost a nakonec procházka krajinou. Před cestou je vhodné ověřit aktuální návštěvní dobu. V letech 2025 až 2028 zde probíhá další etapa konzervace zdiva, která může přinášet hluk nebo stavební provoz na návštěvnické trase.
Návrat vlaků a letní parní jízdy
Po téměř dvouleté přestávce se vlaky na obě tratě vrátily v září 2025. Současný provoz zajišťuje společnost Gepard Express a v roce 2026 počítá s pravidelnými motorovými spoji i s parními vlaky během letních prázdnin. Pára má podle zveřejněného kalendáře jezdit ve středu, pátek a sobotu směrem do Nové Bystřice a ve čtvrtek do Kamenice nad Lipou.
Parní vlak je zážitkem sám o sobě, zejména pro rodiny a fotografy. Historická atmosféra ale nekončí u lokomotivy. Provozovatel navazuje také na tradici lepenkových jízdenek Edmondsonova typu, jejichž tiskárna v Kamenici nad Lipou je od ledna 2024 znovu v provozu. V letní sezoně má být k dispozici bufetový vůz a občerstvení také ve stanicích Nová Bystřice a Hůrky.
Prakticky před cestou
Výchozím místem je nádraží v Jindřichově Hradci, kde má provozovatel zázemí i občerstvení. Jízdní řády se během roku mění, proto je nutné před odjezdem ověřit konkrétní sezonní platnost. Jízdní řád platný od 3. dubna do 24. května 2026 nelze automaticky vztahovat na celé období roku a některé zastávky jsou na znamení.
Do běžných motorových vlaků se jízdenky kupují u vlakové čety a místenky se nevyžadují. Na parní vlaky je naopak třeba počítat s místenkami a vlastním tarifem. Výlet lze naplánovat i s kolem, protože všechny vlaky mají vyhrazený cyklovůz. Za návštěvu stojí už samotná cesta: úzkokolejka tu není pouhou atrakcí, ale pomalým a osobitým způsobem, jak se dostat z Jindřichova Hradce do krajiny, kde se dobře kombinuje vlak, pěší výlet, kolo i objevování památek.