V Chvojenci na Pardubicku se šlechtí česnek, který má za sebou neobvyklý rodinný příběh. Jan Kozák se šlechtění věnuje od roku 1989, soukromě začal pracovat o tři roky později a v roce 2017 předal podnik synovi Václavovi. Z malé obce tak vzešly desítky odrůd určených pro české zahrady, kuchyně i různé pěstitelské podmínky.
Podle vlastních údajů Kozákových vzniklo v Chvojenci celkem 21 odrůd, z nichž 15 je stále v prodeji. Některé další procházejí registračním řízením nebo se teprve vyvíjejí. Rodinné šlechtitelství přitom není jen otázkou názvu na sáčku se sadbou. Za každou odrůdou stojí dlouhodobý výběr, zkoušení a množení rostlin.
Česnek, který se množí stroužky
Kuchyňský česnek je sterilní rostlina a běžně nevytváří semena. Šlechtitelé proto pracují přímo s rostlinami v porostu. Hledají jedince, kteří se od ostatních liší například velikostí cibule, počtem stroužků, raností, barvou nebo odolností. Vybraný materiál pak opakovaně množí stroužky a sledují, zda si rostlina požadované vlastnosti udrží.
Jde o vegetativní způsob množení, při němž nová rostlina vzniká z části původní. Součástí práce je také ozdravování sadby od virů. Kozákovi využívají technické izoláty a laboratorně ozdravený materiál, který může pomoci udržet sadbu v dobré kondici. Kvalita vegetativně množeného materiálu navíc podléhá pravidlům a kontrole.
Jan Kozák původně působil na šlechtitelské stanici v Heřmanově Městci, kde se věnoval také dalším plodinám. Po zrušení stanice pokračoval samostatně. Dnes se na množení sadby podílejí smluvní množitelé z různých částí republiky, zatímco chvojenecké pracoviště se soustředí především na vývoj odrůd a laboratorní práci.
Od raného Lukanu po skladovatelný Slavin
Rozdíly mezi odrůdami nejsou jen v barvě slupky. Kozákovi rozlišují paličáky, které vytvářejí květní stvol s květenstvím a pacibulkami, a nepaličáky, jež tento stvol netvoří. V kuchyni se přitom podzemní část správně označuje jako cibule; palice je květenství na konci stvolu.
Raný nepaličák Lukan se podle popisu šlechtitele sklízí obvykle do 10. července. V cibuli mívá osm až třináct stroužků, výjimečně i více. Vekan patří mezi rané úzkolisté paličáky a zaujme výrazně fialovými cibulemi. Dobře má snášet i oblasti s vyšší hladinou spodní vody.
Velmi raný Bjetin je širokolistý ozimý paličák, který dozrává už v prvních dnech července a vytváří zpravidla osm velkých stroužků. Šlechtitel u něj uvádí také vhodnost pro osoby s citlivým či nemocným žlučníkem. Tento údaj je však třeba chápat jako vlastnost deklarovanou podnikem, nikoli jako obecné lékařské doporučení.
Na opačném konci sezony stojí například pozdní nepaličáky Benátčan a Japo II. Polopozdní Slavin II má fialovou pravidelnou cibuli s deseti až čtrnácti stroužky a podle popisu se při správném skladování udrží až do konce dubna. Pro kuchaře i zahrádkáře tak výběr odrůdy znamená rozhodnutí o době sklizně, velikosti stroužků i délce uskladnění.
Rodinná jména ukrytá v odrůdách
Rodinný původ se promítá také do názvů. Lukan, Vekan, Elin, Slavin nebo Bjetin odkazují podle rodiny ke jménům jejích členů, zatímco Blanin připomíná jméno manželky Blanky. Václav Kozák u novějších odrůd volí názvy zakončené na -ko nebo -ka.
Takový detail dodává šlechtitelské práci osobní rozměr. Odrůda není anonymní výrobek z katalogu, ale výsledek let trvající péče konkrétní rodiny a lidí, kteří ji postupně prověřovali na polích. Podnik se podle vlastního vyjádření označuje za největšího producenta česnekové sadby v České republice a uvádí také nejvyšší počet vlastních odrůd v Evropě. Tato tvrzení je vhodné chápat jako prezentaci samotného podniku.
Chvojenec jako zastávka za českým česnekem
Oficiální adresa šlechtitelského pracoviště je Chvojenec 75 u Holic. Nejde však o místo s pravidelně vypsanými prohlídkami nebo garantovanou návštěvní dobou, takže případná návštěva vyžaduje předchozí domluvu. Aktuální nabídku sadby je praktičtější ověřit v objednávkovém systému podniku.
Samotný Chvojenec přitom stojí za poznání i mimo česneková pole. Obec leží v krajině někdejší zemské stezky směrem k Praze a její historie sahá nejméně do 14. století. U silnice na Rokytno mají být patrné valy a příkopy bývalého tvrziště. V katastru se nachází také přírodní rezervace Žernov s dubohabrovým lesem a rybníky Mordýř a Šmatlán.
Kdo chce spojit nákup sadby s osobním setkáním, měl by rozlišovat mezi chvojeneckou adresou podniku a plánovaným prodejem Jana Kozáka v Poběžovicích u Holic. Termíny i sortiment se mohou měnit. Chvojenec však zůstává zajímavým příkladem místa, kde se zemědělství, rodinné dědictví a česká gastronomie potkávají v jedné nenápadné obci.