Každé rádio v tomto muzeu má vlastní anténu a připojení k elektrické síti. Nejde tedy jen o vitríny s historickými přístroji – techniku lze představit v souvislostech a názorně ukázat, jak fungovala. Stejně tak patnáct stabilních motorů zůstává podle dostupných údajů plně funkčních.
Muzeum historických rádií a stabilních motorů stojí v obci Mirošov u Dušejova, v okrese Jihlava. Pozor na záměnu: nejde o Mirošov na Rokycansku v Plzeňském kraji, ale o obec na Vysočině. Expozice vznikla ze soukromé sbírky Petra Matějíčka a pro její umístění byla vybudována samostatná budova.
Od prvních motorů k rozsáhlé sbírce rádií
Základem sbírky byly stabilní motory získané na konci 20. století. Postupně k nim přibyly další stroje a také historické radiopřijímače. Dnes muzeum spojuje dvě oblasti techniky, které na první pohled působí rozdílně, ve skutečnosti však dobře připomínají proměnu každodenního života během první poloviny 20. století.
Stabilní motor byl praktickým pomocníkem tam, kde nebyla k dispozici jiná pohonná síla. V expozici jsou zastoupeny výrobky českých firem a značek Slavia Bratři Paříkové, Ignác Lorenz, L. Benz Třebíč, Wikov Prostějov, Klíma Brno nebo Jan Pujman Nové Ralsko. Právě různorodost výrobců může návštěvníkům ukázat, jak pestrá byla domácí strojírenská produkce.
Rádia, která připomínají první republiku
Přibližně 160 radiopřijímačů tvoří druhou hlavní část muzea. Většina pochází z období první republiky, kdy se rádio postupně dostávalo do domácností a stávalo se důležitým zdrojem zpráv, hudby i společenského kontaktu. Přístroje přitom nejsou zajímavé pouze svou funkcí, ale také vzhledem, konstrukcí a názvy značek.
Mezi českými výrobci jsou ve sbírce uvedeny například Mikrofona, Iron, Markofon, EMPO, Bezdra, Rektra a Sigma. Zahraniční produkci zastupují mimo jiné Telefunken, Philips, Tungsram, Mende a Nora. Expozici doplňují německé lidové přijímače DKE a VE301 i elektronková rádia národního podniku TESLA.
Každý vystavený přijímač má vlastní anténu a samostatné připojení k síti 230 V. Díky tomu lze při odborném výkladu lépe přiblížit technickou stránku přístrojů a rozdíly mezi jednotlivými typy. Pro návštěvníka, který se s podobnými rádii setkává především jako s dekorací na půdách nebo v bazarech, jde o možnost vidět je v jejich skutečné roli.
Technika s filmovou stopou
Jedním z atraktivních exponátů je také stabilní motor spojovaný s filmem Na samotě u lesa. Tato souvislost dává technické sbírce další rozměr: historické stroje nejsou jen dokladem průmyslového vývoje, ale mohou se objevit i v kulturní paměti a ve známých českých filmových obrazech. Konkrétní identifikaci motoru je však vhodné při návštěvě ověřit přímo u provozovatele.
Právě odborný výklad patří k důvodům, proč má smysl přijet osobně. Muzeum nestaví pouze na počtu exponátů, ale také na příběhu jejich získávání, na funkčnosti strojů a na možnosti dozvědět se, k čemu jednotlivá zařízení sloužila.
Návštěvu je třeba domluvit předem
Soukromé muzeum není otevřeno v běžném režimu jako velké městské instituce. Návštěvu je nutné předem telefonicky objednat na čísle +420 724 535 281. Aktuální podmínky, ceny i možnosti skupinové nebo rodinné návštěvy je proto nejlepší ověřit při domluvě. Podle údajů Kraje Vysočina činí plné vstupné 150 Kč, děti do 15 let mají vstup zdarma a k dispozici může být také prodej upomínkových předmětů.
Muzeum najdete na adrese Mirošov 47, 588 05 Mirošov. Výlet sem může být zajímavou zastávkou pro každého, kdo chce poznávat Vysočinu také prostřednictvím technických památek a soukromých sbírek. Odměnou je setkání s rádiovou historií i se stroji, které nejsou vystaveny jako mrtvé exponáty, ale stále dokážou připomenout svůj původní účel.