Na pražské Malé Straně stojí palácový komplex, který měl už od svého vzniku působit jako prohlášení o společenském postavení svého majitele. Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna jej nechal budovat od roku 1623 jako svou pražskou rezidenci. Za hlavního projektanta je považován italský architekt Andrea Spezza, na realizaci se však podíleli i další italští mistři, například Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi.
Stavbě ustoupilo přibližně třicet starších domů a zahrad. Výsledkem je areál dlouhý zhruba 340 metrů a široký až 172 metrů, který spojuje městský palác s rozlehlou zahradou a prvky italské vily. Dokončován byl přibližně do roku 1629. Valdštejn si jej ale užíval jen krátce; podle některých pramenů v něm pobýval pouhých 80 dnů, což je údaj, který je vhodné chápat jako tradovaný, nikoli zcela bezpečně doložený fakt.
Čtyři nádvoří a palácová reprezentace
Obytná část je uspořádána kolem čtyř nádvoří. První se původně označovalo jako Vévodský dvůr, další navazovalo na konírny a třetí souviselo s ubytováním pážat. Čtvrté nádvoří sloužilo především hospodářskému provozu a později se mu začalo říkat Hraběcí dvůr.
Jedním z nejpůsobivějších prostorů je hlavní sál. Je přibližně 24 metrů dlouhý, 12 metrů široký a 10,5 metru vysoký. V 17. století patřil po Španělském sále Pražského hradu k největším sálům v Praze. Nástropní freska s bohem války Martem připomíná Valdštejnovu vojenskou kariéru a ambice, které se promítly do celého areálu.
Na prvním nádvoří se nachází také kaple svatého Václava. Je vysoká přibližně 16 metrů a její výzdoba zachycuje výjevy ze života patrona české země. Oltář vytvořil truhlář a řezbář Arnošt Jan Heidelberger. Kaple patří k nejstarším barokním památkám svého druhu v Praze.
Zahrada jako divadelní scéna
Valdštejnská zahrada zabírá více než 14 000 metrů čtverečních a je druhou největší zahradou v historickém centru Prahy po zahradách Pražského hradu. Vznikla ve stylu italského manýristického parku a podle dochovaných dokladů se na její podobě mohl podílet i samotný Valdštejn.
Její prostor není obyčejným odpočinkovým parkem. Najdete zde bazény, kašny, voliéru, umělou krápníkovou jeskyni zvanou grotta i výraznou salu terrenu. Ta je vyzdobena freskami s antickými náměty a obsahuje 32 malovaných výjevů. Celek měl návštěvníka přenést do světa antické mytologie, exotiky a aristokratické reprezentace.
Původní bronzové sochy vytvořil nizozemský sochař Adriaen de Vries, který pro Valdštejna pracoval přibližně v letech 1622 až 1626. V roce 1648 je však během švédského vpádu odvezli vojáci. Plastiky, které dnes v zahradě obdivujeme, jsou proto kopiemi originálů.
Od rodového sídla k Senátu
Po Valdštejnově násilné smrti v roce 1634 přešel majetek nejprve do vlastnictví Habsburků a později jej získal Maxmilián z Valdštejna. Rod Valdštejnů palác obýval více než tři století. Od roku 1945 patří areál státu a hlavní budova je dnes sídlem Senátu Parlamentu České republiky.
Z bývalé konírny vznikl po rekonstrukci dokončené v roce 1998 Jednací sál Senátu. Prostor dlouhý přibližně 60 metrů a široký 8,6 metru původně poskytoval místo pro 37 koní. Dnes se v něm schází plénum horní komory Parlamentu, což názorně ukazuje proměnu paláce z aristokratického sídla v institucionální centrum moderního státu.
Na východní straně areál uzavírá Valdštejnská jízdárna. Původnímu účelu sloužila do konce 19. století, později byla využívána automobilovými podniky a po rekonstrukci se z ní stal především výstavní prostor Národní galerie Praha.
Co navštívit dnes
Nejjednodušší cestou, jak atmosféru areálu poznat, je návštěva zahrady. Ta bývá v sezoně přístupná zdarma a vstupuje se do ní z Klárova, Letenské ulice nebo z prvního nádvoří paláce. Otevření se však může měnit podle bezpečnostních a technických okolností, například po silných deštích.
Interiéry paláce jsou obvykle zpřístupňovány při pravidelných prohlídkách, zpravidla v sobotu během hlavní sezony. Protože jde zároveň o sídlo Senátu, podléhá návštěva bezpečnostnímu režimu a aktuální podmínky je dobré před cestou ověřit. Informační centrum Senátu na prvním nádvoří poskytuje návštěvníkům základní orientaci.
Valdštejnský palác leží nedaleko stanice metra i tramvajové zastávky Malostranská. Při procházce Malou Stranou tak nabízí mimořádnou možnost spojit historii mocenského sídla, barokní umění, zahradní architekturu i dnešní veřejný život v jediném areálu.