Varhany, které dnes znějí v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Němčicích, vznikly už v roce 1717. Ne vždy však stály právě zde: do obce, která je dnes součástí Předslavi, se dostaly až o více než sto let později. Jejich cesta spojuje barokní řemeslo, proměny kostelního vybavení i příběh Jakuba Jana Ryby.
Nástroj, který změnil místo
Varhany postavil loketský varhanář Johann Leopold Burkhardt. Šlo o dvoumanuálový nástroj s hlavním strojem, pozitivem a pedálem. V průběhu času se dočkal oprav i úprav; jednu z nich provedl varhanář Ferdinand Guth v roce 1862.
Původním působištěm varhan byly Přeštice. Když tamní kostel získal větší nástroj, starší varhany se přesunuly do Němčic. Převoz se uskutečnil v letech 1839 až 1840 a zajistil jej právě Ferdinand Guth. Přestěhování tak nástroji otevřelo další kapitolu, v níž sloužil místnímu kostelu po následující generace.
Rybova stopa vede do Přeštic
S varhanami se pojí také jméno Jakuba Jana Ryby, autora známé České mše vánoční. Je ale důležité rozlišit, kde a kdy jejich příběhy protnuly. Ryba na nástroj hrával jako chlapec ještě v Přešticích. Do Němčic byly varhany přeneseny až později, proto není přesné spojovat jeho hru přímo s němčickým kostelem.
Právě tato cesta mezi dvěma místy dodává nástroji zvláštní rozměr. Nejde jen o historickou památku spojenou s jedním kostelem, ale také o svědka proměn, při nichž se měnilo jeho umístění i podoba. Barokní varhanářské dílo tak připomíná, že kulturní dědictví často putuje spolu s lidmi a potřebami jejich obcí.
Záchrana po částech
Před obnovou byly varhany ve velmi špatném stavu. Záchrana proto znamenala víc než běžnou opravu: nástroj se rozebral a jeho části putovaly do dílny na Olomoucku. Práce vedl varhanář Boris Mettler se svým týmem. U takového zásahu je třeba zachovat co nejvíce původních součástí a zároveň doplnit ty, které už dosloužily nebo se nedochovaly.
Z původních 576 píšťal se podle údajů zveřejněných při obnově podařilo přibližně 300 renovovat, zbytek bylo nutné vyrobit nově. Celkové náklady se pohybovaly kolem tří milionů korun. Na financování se podílelo Ministerstvo kultury, Plzeňský kraj i místní podporovatelé. Důležitou roli sehráli také dobrovolníci a dárci, bez jejichž pomoci by náročná obnova byla obtížnější.
Rozebraný nástroj se do Němčic vrátil na konci srpna 2024. Slavnostní svěcení následovalo 15. září téhož roku. Po letech, kdy varhany potřebovaly zásadní péči, tak znovu získaly místo v životě kostela.
Kostel v Předslavi
Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí v Němčicích, místní části obce Předslav v Plzeňském kraji. Je evidován jako kulturní památka a varhany jsou významnou součástí jeho vybavení i příběhu. Návštěva tak může být příležitostí poznat nejen samotný historický nástroj, ale také místo, které o něj pečuje.
Kostel je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Plánice. Podle diecézního katalogu se zde bohoslužba pravidelně koná ve čtvrtek v 16:30, rozpis se však může měnit. Možnosti vstupu mimo bohoslužby nejsou ověřené, proto je vhodné si je před cestou zjistit. Varhany každopádně připomínají, že i v menší obci může být ukrytý příběh, který propojuje několik století a dvě různá místa.