Ve Všeradicích se narodila žena, jejíž jméno si většina lidí spojuje s kuchařkou. Magdalena Dobromila Rettigová však nebyla jen autorkou receptů. Psala prózu, poezii i divadelní hry a patřila k výrazným osobnostem českého národního obrození. Muzeum v jejím rodišti proto neukazuje pouze svět jídel a domácích rad, ale také příběh doby, ve které se utvářela moderní česká kultura.
Ze starého špýcharu vzniklo živé místo
Galerie a muzeum sídlí v památkově chráněném špýcharu ze 17. století v areálu Dvora Všerad. Chátrající hospodářská budova prošla nákladnou rekonstrukcí a v roce 2010 se otevřela veřejnosti jako obecní kulturní instituce. Dnes se v jejích patrech potkává historie, výtvarné umění i pravidelný kulturní program.
Právě proměna špýcharu je jedním z důvodů, proč stojí za návštěvu. Nejde o uzavřenou expozici v několika vitrínách, ale o prostor, který se během prohlídky mění v muzeum, galerii i komorní scénu. V nejvyšším patře se konají divadelní představení a koncerty, zejména v zimní části roku.
Rettigová více než jen autorka kuchařky
Magdalena Dobromila Rettigová, rozená Artmannová, přišla na svět 31. ledna 1785 ve Všeradicích. Její otec působil jako správce či purkrabí místního panství a v rodině se mluvilo německy. Později se Rettigová stala jednou z osobností, které pomáhaly prosazovat češtinu a české kulturní sebevědomí.
Její Domácí kuchařka vyšla poprvé v roce 1826. Kniha nebyla pouhým souborem receptů. Nabízela také rady k vedení domácnosti a přispěla k ustálení českých výrazů spojených s vařením. Expozice ve Všeradicích připomíná tento širší kontext a ukazuje, že Rettigové vliv sahal daleko za kuchyňský stůl.
Prohlídku doplňuje hlas herečky Simony Stašové, která návštěvníky provází vyprávěním o životě spisovatelky a čtením receptů. Digitální portrét Rettigové vytvořený z 2 500 čtverečků v deseti odstínech zase ukazuje, že i historickou osobnost lze představit současnými prostředky.
Hádejte staročeská slova a nahlédněte do kuchyní
Interaktivní část expozice vybízí k zapojení. Návštěvníci si mohou vyzkoušet staročeské výrazy, poznávat bylinky nebo zjistit, jak vypadalo stolování podle dobového bontonu. Trojrozměrná projekce přibližuje proměny českých kuchyní v průběhu staletí.
Další část muzea od kuchyně odbočuje k životu na venkově v 19. a 20. století. Zemědělské stroje a nářadí doplňují předměty z domácností, kolovrátky, žehličky, máselnice nebo truhlářská dílna. Své místo tu mají také místní hasiči. Pozornost si zaslouží dřevěné vodovodní potrubí, které kdysi sloužilo ve Všeradicích a připomíná dnes už téměř zapomenutý způsob zásobování vodou.
Současné umění i tip na celý výlet
Galerijní patro se věnuje současné tvorbě. Vystavují zde čeští i zahraniční malíři, fotografové a sochaři, přičemž krátkodobé autorské výstavy se obměňují několikrát ročně. Návštěva tak může pokaždé nabídnout jiný důvod k návratu.
Muzeum je součástí areálu Dvora Všerad, kde najdete také hostinec s českou kuchyní, pivovar, ubytování a minigolf. Pro rodiny je k dispozici dětské hřiště a další zázemí. Všeradice proto mohou být příjemnou zastávkou na delším výletu po Českém krasu, případně při cestě k zámku Hořovice nebo ke zříceninám Točník a Žebrák.
Galerie a muzeum na adrese Všeradice 1 bývají podle aktuálně uváděných informací otevřeny od dubna do září především o víkendech, v červenci a srpnu denně, zpravidla od 11 do 18 hodin. Provozní doba se může měnit, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální údaje u provozovatele. Areál nabízí neplacené parkování a podle turistických informací také bezbariérový přístup.