Jedním z nejzajímavějších momentů oslav 230 let Národní galerie Praha má být návrat díla Egona Schieleho do Prahy. Kresba Sedící žena s pokrčenými koleny z roku 1917, provedená tužkou a kvašem, patří do sbírky NGP a v roce 2025 byla zapůjčena na velkou výstavu Schieleho pozdní tvorby v Leopold Museum ve Vídni. S výročním programem je spojováno také její mimořádné vystavení ve Veletržním paláci. Přesný termín a délku prezentace je však před návštěvou vhodné ověřit v aktuálním programu galerie.
Výročí, které začalo před 230 lety
Kořeny dnešní Národní galerie sahají k 5. únoru 1796, kdy vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění. Jejím cílem bylo vytvořit veřejně přístupnou obrazárnu a uměleckou sbírku. Díla, která tehdy začala shromažďovat, dodnes tvoří základ sbírek NGP.
Výstava NGP 230 let ve 4. patře Veletržního paláce nabízí přibližně 70 exponátů ze všech pěti sbírek instituce. Nejde jen o přehlídku slavných jmen. Deset tematických kapitol sleduje také proměny akviziční politiky, roli dárců a správců sbírek nebo vývoj výstavních projektů. Obrazy, sochy, archivní fotografie a dokumenty společně ukazují, jak se z původní veřejné obrazárny stávala moderní národní instituce. Výstava je přístupná od 26. března 2026 do 3. ledna 2027.
Palác jako živý archiv
Výroční program připomene také samotný Veletržní palác. Funkcionalistická budova Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla vznikla v letech 1925 až 1928 pro Pražské vzorkové veletrhy a ve své době patřila k největším stavbám tohoto druhu na světě. Po ničivém požáru v roce 1974 se její osud zásadně změnil. O dva roky později bylo rozhodnuto o rekonstrukci a od roku 1976 v paláci sídlí Národní galerie Praha.
Projekt NGP 230: Příběhy Veletržního paláce proto pracuje s budovou jako s pamětí české výtvarné scény. V Malé dvoraně se objeví objekt Bublina Jana Kaplického, připravený pro jeho výstavu v roce 1999. Doplní jej rozměrný obraz Vojtěcha Kováříka, který galerie získala darem v roce 2024. V dalších patrech se vrátí díla a instalace spojené s výstavní historií paláce.
Intervence napříč expozicemi
V expozici 1939–2021: Konec černobílé doby bude vystaveno dílo Martina Zetové, které nově interpretuje tvorbu jeho otce Miloše Zetové. Poprvé se veřejnosti představí také obraz Magdalény Cubrové Na okraji jámy z roku 1979, jenž se stal východiskem stejnojmenného projektu skupiny Rafani. Ve foyer se znovu uskuteční práce Tomáše Vaňka Particip č. 4, původně vytvořená pro výstavu z roku 1999.
Respirium druhého patra připomene přípravy stálé expozice v 80. letech i výtvarné aktivity Margity Titlové a Jiřího Sozanského ve vyhořelé budově. V prostoru ATLAS galerie ukáže nově získanou instalaci Jana Šerých. Expozici 1956–1989: Architektura všem doplní videosekvence nerealizovaných návrhů rekonstrukce od Johna Eislera, židle Osaka Jaromíry Šimoníkové a neonové prvky inspirované někdejšími firemními logy v paláci.
Od Schieleho k modrému květu
Na krátkodobé intervence naváže nový grafický kabinet Zbyněk Sekal – Modrý květ. Od 24. září 2026 do 31. ledna 2027 představí Sekalovy kresby od raných figurálních studií přes práce vznikající ve vídeňské emigraci až po pozdní organické struktury a otisky rostlin. Vedle děl ze sbírek NGP nabídne i práce z pozůstalosti, které instituci odkázala umělcova vdova Christine Sekal. Některé z nich budou vystaveny vůbec poprvé.
Výběr připomíná motiv modrého květu z nedokončeného románu Novalise. V koncepci kurátorky Adriany Šmejkalové se stává symbolem touhy po poznání a hledání hlubšího smyslu. V kontrastu s výraznou Schieleho kresbou tak návštěvník dostane možnost sledovat i tišší, intimní podobu moderního umění.
Večer s volným vstupem i Prague Art Weekem
Hlavní program vyvrcholí ve čtvrtek 24. září večerem 230 let NGP LIVE. Galerie avizuje volný vstup do sbírkových expozic, otevření grafického kabinetu, nové instalace a doprovodný program. Ve stejný den začne také Prague Art Week 2026, který potrvá do 27. září. Výroční intervence budou k vidění minimálně během tohoto období, některé až do 3. ledna 2027.
Veletržní palác najdete na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7, nedaleko stanice metra Vltavská. Budova je bezbariérová a návštěvníci v ní kromě výročních projektů najdou také stálé expozice věnované umění dlouhého století, první republice, architektuře a českému umění 20. a 21. století.