Největším překvapením zámku ve Velkém Meziříčí nejsou jen reprezentativní pokoje a historický nábytek, ale především středověké fresky ukryté v někdejším Rytířském sále. Na východní stěně se dochoval výjev souboje černého rytíře s rytířem z Meziříčí, datovaný před rok 1300. Západní stěnu pak zdobí figurální malba doplněná rozsáhlým latinským textem o životě a smrti svaté Markéty. Podobné nápisové památky bývají spojovány hlavně s kostely, a nález ve světském prostředí je proto mimořádně cenný.
Od hradu k pohodlnému šlechtickému sídlu
Zámek stojí na výrazné vyvýšenině nad údolím řeky Oslavy. Jeho historie sahá k hradu, který vznikl ve 13. století, nejspíše ve druhé čtvrtině tohoto věku. Nepřímo je doložen už k roku 1236 a městské prameny jeho vznik kladou přibližně kolem roku 1230. V areálu se dodnes zachovalo pozdně románské zdivo, části valového opevnění, bašty i branská věž.
Původní pevnost se v dalších staletích rozrůstala. Ve druhé polovině 14. století přibylo severní křídlo, jehož pozůstatky lze hledat ve sklepích pod vnitřním nádvořím. Na počátku 15. století se pozornost obrátila také k mohutně opevněnému předhradí. Jakmile však pominula hlavní potřeba obrany, začal hrad postupně získávat podobu reprezentativního sídla.
Rozsáhlou renesanční přestavbu dokončil Jan z Pernštejna, který Velké Meziříčí vlastnil v letech 1528 až 1548. K pozdějším úpravám předzámčí se váže také Alena Meziříčská z Lomnice. Na věžové bráně zůstaly její znaky a pamětní nápis s letopočtem 1578. Ve vnitřním nádvoří byla ve skále vysekána studna, další připomínka praktického fungování někdejšího sídla.
Barokní podoba po ničivém požáru
Dnešní vzhled zámku výrazně ovlivnil požár v roce 1723. Po něm následovala rozsáhlá barokní obnova, na níž se podíleli také místní poddaní. Hrubou stavbu dokončil v roce 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Tehdy vzniklo zejména vstupní křídlo vnitřního zámku s trojosým rizalitem. Původní střechu završovala barokní báň s lucernou, která však byla při úpravách na počátku 20. století odstraněna.
V té době bylo znovu vyzděno také západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Zámek tak dnes nepůsobí jako jednotná stavba z jediného období, ale spíše jako čitelná kronika architektury. Vedle sebe tu lze vnímat středověkou pevnost, renesanční šlechtické sídlo, barokní reprezentaci i pozdější historizující zásahy.
Muzeum plné příběhů
Do zámku se muzeum přestěhovalo v roce 1948. Jeho kořeny jsou ale starší: navazuje na všeobecnou krajskou výstavu z roku 1893 a městské muzeum bylo oficiálně ustaveno v roce 1917. Dnes propojuje několik vrstev návštěvnického zážitku. Zámecké pokoje přibližují život aristokracie, zatímco další sály představují mobiliář, zbraně, plátovou zbroj z období třicetileté války, barokní nábytek, portréty, orientální předměty i přírodovědné sbírky.
Zvláštní pozornost poutá takzvaný Sarajevský salon. Muzeum v něm vystavuje kapesník, který podle jeho dokumentace souvisí s krví Františka Ferdinanda d’Este po atentátu v Sarajevu. Hrabě František Harrach, tehdejší arcivévodův pobočník, jel ve stejném automobilu. Expozice připomíná také císařské manévry u Velkého Meziříčí z roku 1909, jichž se účastnili František Josef I., německý císař Vilém II. a následník trůnu.
Mezi pozoruhodné předměty patří rovněž stolek spojovaný s Marií Antoinettou, smuteční náhrdelník připisovaný Marii Terezii nebo italské renesanční casonette. Regionální dějiny pak přibližuje expozice Ve znamení sedmi per, která se věnuje městu, řemeslům, průmyslu, kultuře i každodennímu životu. Nechybí ani kubistický nábytek z roku 1913 podle návrhu Pavla Janáka, vytvořený pro manžele Záviškovy, rodáky z Velkého Meziříčí.
Park, minerály a návštěva v roce 2026
K prohlídce patří také zámecký park, který je volně přístupný. Jeho siluetu dnes doplňuje dálniční most Vysočina a poblíž něj stojí dřevěný krytý most, původně umístěný v Krásněvsi. Park tak nabízí zajímavý kontrast historické architektury a současné dopravní stavby.
Novinkou roku 2026 je revitalizovaná mineralogická expozice Od albitu k žule. Představuje vznik, rozdělení a využití minerálů a hornin, především ze Žďárska a okolí Velkého Meziříčí. Na 5. a 6. září 2026 jsou naplánovány také Historické slavnosti s tématem Meziříčí v dobách napoleonských. V zámeckém parku mají ožít vojenská ležení, bitevní ukázky, dobová hudba, móda i divadlo.
Zámek je přístupný v několika návštěvnických trasách, včetně samostatné prohlídky fresek. Aktuální otevírací dobu, ceny a případná omezení je vhodné před cestou ověřit u muzea, protože provoz se může měnit kvůli kulturním akcím nebo svatbám. Přímo před areálem je parkoviště a část objektu je přístupná také lidem s pohybovým omezením.