Čtyřiašedesát metrů vysoká věž chrámu sv. Mikuláše je nepřehlédnutelnou součástí panoramatu Velkého Meziříčí. Večer se na ní rozsvěcí mohutný hodinový ciferník, jehož průměr dosahuje 4,2 metru. Městské a turistické materiály jej označují za největší osvětlené hodiny v České republice. Jde o tvrzení, které se v některých podkladech objevuje také ve variantě „největší prosvětlený ciferník ve střední Evropě“.
Chrám s kořeny ve středověku
Kostel stojí v jihovýchodní části náměstí a společně se zámkem vytváří charakteristickou siluetu historického centra. První písemná zmínka o kostele a zdejší duchovní správě pochází z roku 1317. Raně gotický portál však naznačuje, že jeho počátky mohou sahat už do druhé třetiny 13. století.
Stavba se v průběhu staletí výrazně proměňovala. Původně jednolodní kostel byl ve 14. a 15. století rozšířen nejprve na dvojlodí a později na asymetrické trojlodí. Jižní loď a presbytář kryjí křížové klenby, zatímco hlavní loď zdobí pozdně gotická síťová klenba. Ve svornících jižní lodi lze najít erby pánů z Lomnice, z Kravař a z Pernštejna.
Chrám měří na délku 47,6 metru a stojí v nadmořské výšce 425 metrů. Je zasvěcen sv. Mikuláši z Myry, patronu dětí, obchodníků a lidí ohrožených vodním živlem. Po generální opravě byl kostel znovu posvěcen 24. června 1679. Na tuto událost dodnes navazuje svatojánská pouť pořádaná v neděli kolem tohoto data.
Věž, která bývala i městskou hlídkou
Věž vznikala v době gotických přestaveb a od počátku nemusela sloužit pouze jako zvonice. Pravděpodobně plnila také úlohu strážního místa, odkud bylo možné sledovat dění ve městě. Až do roku 1958 navíc nebyla ve vlastnictví církve, ale města.
Po několika požárech byla v roce 1813 snížena na dnešních 64 metrů. Její základna má čtvercový půdorys o hraně deset metrů a zdivo dosahuje šířky přibližně 2,5 metru. Nad věží se tyčí ještě kříž vysoký 3,6 metru.
Výrazným prvkem jsou hodiny, které v roce 1949 vyrobila firma Václav Dvořák z Vyškova. Prosvětlený ciferník doplňují ručičky dlouhé 2,2 a 1,7 metru. Jejich světlo je viditelné z dálky a v noci podtrhuje význam věže jako orientačního bodu města.
Šest zvonů a příběh věžníka
Ve věži se nachází šest zvonů. Největší z nich, zvon sv. Mikuláš, váží 2 180 kilogramů. Na opačném konci pomyslné řady stojí drobný Umíráček z roku 1706, jehož hmotnost činí 33 kilogramů. Čtyři další zvony byly odlity v letech 1969 až 1970 v Martinicích.
Patro nad zvony bývalo spojeno s každodenní službou věžníka. Ten měl ve věži svůj byt a zároveň působil jako zvoník a ponocný. Jeho úkolem bylo dohlížet na město, což bylo v době častých požárů mimořádně důležité. Při návštěvě věže lze kromě zvonů spatřit také hodinový stroj a prostory někdejšího bytu.
Výhled z ochozu
Vyhlídkový ochoz se nachází přibližně ve výšce 40 metrů. Výstup po schodišti tak není jen cestou za panoramatem Velkého Meziříčí, ale také krátkou procházkou dějinami stavby. Z vrcholu se otevírá pohled na město, jeho střechy i historické centrum se zámkem.
Interiér chrámu připomíná další vrstvy jeho minulosti. Po náboženských konfliktech se z původního vybavení dochovala mimo jiné dřevěná socha Panny Marie z první poloviny 14. století. Většina dnešního zařízení je barokní. V 18. století přibyla ze severní strany kaple Bolestné Panny Marie a panská oratoř, později byly upravovány také vstupy a vnitřní výzdoba.
Praktický tip na návštěvu
Kostel se nachází na adrese Náměstí 16/18 ve Velkém Meziříčí. Běžně bývá otevřen přes den, režim však může měnit program bohoslužeb a církevních akcí. Vyhlídková věž se obvykle zpřístupňuje především v letních měsících; aktuální časy je vhodné ověřit u farnosti nebo města.
Farnost v létě pořádá také komentované prohlídky a pro větší skupiny je možné návštěvu předem domluvit. Kostel se zapojuje rovněž do Noci kostelů, kdy se návštěvníkům otevírají i běžně nepřístupná místa. Při výstupu na věž je třeba počítat se schodištěm a omezenou přístupností pro osoby se sníženou pohyblivostí.