Velký sál Lucerna patří k místům, která mají v pražském kulturním životě mimořádné postavení. Rozlehlý prostor pod pasáží Paláce Lucerna hostil koncerty, plesy, konference, sportovní podniky i společenská setkání. Dodnes přitahuje nejen programem, ale také samotnou architekturou a atmosférou historického sálu.
Od ledového paláce k velkému společenskému sálu
Palác Lucerna vznikal jako víceúčelový komplex podle projektu Vácslava Havla a Josefa Čamského. Na statických výpočtech a železobetonové konstrukci se podílel také Stanislav Bechyně. Právě použití moderní železobetonové konstrukce řadí komplex k pozoruhodným raným pražským stavbám tohoto typu.
Původní projektový záměr počítal s tím, že se v prostoru vytvoří hokejový stadion, případně ledový palác. Během výstavby se však plány změnily a vznikl velký společenský sál. Ten byl dokončen v roce 1920, zatímco stavební vývoj celého Paláce Lucerna pokračoval ještě do roku 1921.
Rozměry, které odpovídají významu místa
Velký sál se nachází pod pasáží ve třech podzemních podlažích. Je dlouhý 54 metrů, široký 25,5 metru a vysoký devět metrů. Takové rozměry z něj už při dokončení činily jeden z největších sálů v tehdejším Československu.
Kapacita se mění podle uspořádání konkrétní akce. Turistický portál Prahy uvádí až 2500 diváků, historické popisy přitom zmiňují i možnost umístění až 4000 sedadel v parteru a na balkonech. Rozdíl souvisí s tím, zda se počítá se sezením, stáním nebo plesovým uspořádáním. Právě variabilita umožňuje pořádat v Lucerně koncerty, taneční soutěže, přednášky i maturitní plesy.
Koncertní dějiny s mezinárodním přesahem
Nejvýraznější úlohu hraje Velký sál jako koncertní prostor. V jeho programu se v průběhu desetiletí objevily osobnosti domácí i zahraniční hudební scény. Historické materiály připomínají například Louise Armstronga, Ellu Fitzgeraldovou, Maurice Chevaliera, Emu Destinnovou, Josefa Suka nebo Yehudi Menuhina.
Vedle koncertů se zde konaly také plesy, módní přehlídky, schůze a konference. Sál tak nikdy nebyl určen jedinému žánru ani jedinému typu publika. Jeho tradice stojí právě na propojení hudby, společenského života a veřejných událostí. Současný program se soustředí především na koncerty moderní hudby a plesovou sezonu, historická víceúčelovost prostoru však zůstává dobře čitelná.
Detail, který připomíná zakladatele
U vstupu do sálu se nachází bronzová busta Vácslava Havla, zakladatele a stavebníka Paláce Lucerna. Dílo sochaře Jana Štursy bylo osazeno v roce 1921. Po určité době, kdy na svém místě nebylo, se dnes opět nachází u vstupu a připomíná osobnost spojenou se vznikem celého komplexu.
Velký sál je přitom pouze jednou částí širšího kulturního světa Lucerny. V areálu působily a působí další sály, kino, kabaret, kavárna, galerie i hudební podniky. Palác se zapsal také do dějin české kinematografie a jeho historický význam přesahuje samotný koncertní prostor.
Lucerna jako místo k návštěvě
Palác Lucerna stojí v centru Prahy mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí, v těsné blízkosti Václavského náměstí. Velký sál najdete na adrese Štěpánská 61, Praha 1. Nejde o běžně přístupnou muzejní expozici, takže návštěva se obvykle váže na konkrétní koncert, ples nebo jinou akci.
Aktuální program a podmínky vstupu je vhodné ověřit předem podle pořadatele. Pokladna bývá otevřena v den konání akce, její provozní doba se však může podle programu měnit. Od roku 2017 je Palác Lucerna s přilehlými objekty národní kulturní památkou. Návštěva Velkého sálu tak nabízí nejen večer s hudbou, ale i setkání s významnou součástí pražské moderní architektury a kulturní historie.