Jen málokde v Česku lze tak názorně sledovat celý příběh průmyslové výroby jako v ostravských Vítkovicích. Uhlí se zde těžilo v dole Hlubina, v koksovně se měnilo na palivo pro vysoké pece a výsledkem bylo surové železo. Dochované propojení jednotlivých stupňů výroby je hlavním důvodem, proč patří areál k nejcennějším industriálním památkám u nás.
Dnes se tu vedle technických konstrukcí potkávají návštěvníci kulturních akcí, výstav a vzdělávacích programů. Vítkovice přitom nejsou pouze Dolní oblast Vítkovice. Do jejich dědictví patří také promyšlené průmyslové město s bydlením, kostelem, radnicí a další občanskou vybaveností.
Od železáren k mimořádnému technologickému celku
Vítkovické železárny vznikly v roce 1828. O osm let později byla ve Vítkovicích uvedena do provozu první koksová vysoká pec v habsburské monarchii. Hloubení dolu Hlubina začalo roku 1852 a postupně vznikl souvislý provozní řetězec, který využíval místní uhlí pro výrobu koksu a následně železa.
Průmyslová výroba se zde udržela po více než sto šedesát let. Těžba v Hlubině skončila v roce 1992 a poslední odpich ve vysokých pecích proběhl v roce 1998. Areál dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí byl s účinností od 1. srpna 2002 prohlášen národní kulturní památkou. Jeho silueta se stala jedním ze symbolů Ostravy.
Výraznou dominantou je přibližně 65 metrů vysoká vysoká pec č. 1. Dochovaly se u ní například ohřívače větru, strojovna, odlévací hala, skipový výtah, komín i řídicí velín. Návštěvnická trasa vede průmyslovým provozem a po lávkách vysoko nad areálem. Její součástí je také výstup na Bolt Tower, nástavbu pece s vyhlídkou.
Plynojem, Gong a dmychadla
Proměna Vítkovic ukazuje, že průmyslovou památku není nutné zakonzervovat jako němého svědka minulosti. Plynojem z roku 1924, jehož nýtovaná ocelová konstrukce měla průměr 71 metrů a objem 104 000 metrů krychlových, dnes slouží jako multifunkční hala Gong. Z někdejšího energetického provozu vznikl také Malý svět techniky U6.
V jeho interiéru zůstala velká pístová dmychadla. Poháněl je vysokopecní plyn a dodávala vzduch potřebný pro provoz vysoké pece. Dnešní expozice na jejich příběhu vysvětluje vývoj techniky od průmyslové revoluce po současnost. V sousedství funguje Velký svět techniky, Galerie Gong nebo hotel v objektu VP1.
Konverze areálu začala nabírat konkrétní podobu po založení Sdružení Dolní oblast VÍTKOVICE v roce 2007. První nové funkce se otevřely v roce 2012, Velký svět techniky následoval v roce 2014 a Bolt Tower v roce 2015. Podle statistiky provozovatele navštívilo celý areál v roce 2024 více než 1,5 milionu lidí.
Nové Vítkovice: továrna plánovala i každodenní život
Průmyslové dědictví Vítkovic nekončí plotem bývalé hutě. Od druhé poloviny 19. století se rozvíjel projekt Nových Vítkovic, který měl vytvořit moderní průmyslové město s kvalitním bydlením a službami pro zaměstnance. Výrazně jej ovlivnil ředitel Paul Kupelwieser, který nastoupil v roce 1876.
Nová zástavba vycházela z pravoúhlého regulačního plánu a charakteristického režného cihelného zdiva inspirovaného anglickou industriální architekturou. Mezi nejstarší dochované části patří dělnická kolonie Westend z let 1878 až 1879. Čtyři domy mezi dnešními ulicemi Ruská, Mírová a Věžní připomínají dobu, kdy bydlení vznikalo v bezprostřední blízkosti továrny.
Centrem této části Vítkovic je Mírové náměstí s kostelem sv. Pavla a kampanilou, která vznikla přestavbou vodárenské věže. Pozornost zaslouží také pavlačové domy, Anglická kolonie, I-domy, Josefinská a Kairo kolonie nebo dělnická kasárna. Vítkovická radnice z let 1901 až 1902 pak ukazuje, že průmyslové město chtělo mít i reprezentativní veřejné centrum. Stavba Maxe von Ferstela kombinuje historismus, novogotické a renesanční prvky se secesními detaily v interiéru.
Další kapitola se píše právě teď
Vítkovické panorama se stále mění. Vysoké pece č. 4 a 6, uvedené do provozu v letech 1962 a 1971, převzal v červenci 2025 do vlastnictví projekt MUSEum+. Připravovaná konverze podle návrhu architekta Josefa Pleskota má otevřít další část průmyslového dědictví veřejnosti. U vysoké pece č. 4 je přitom zajímavý i historický rozměr řízení výroby: při jejím provozu byl použit počítač Siemens 305, označovaný za první počítačové řízení vysoké pece v tehdejším sovětském bloku.
V roce 2026 se ještě před plánovanou rekonstrukcí mimořádně otevřela odlévací hala těchto pecí během festivalu Colours of Ostrava. Neznamená to však automaticky, že jsou objekty běžně přístupné. Při návštěvě je proto vhodné ověřit aktuální nabídku prohlídek a spojit Dolní oblast s procházkou po Nových Vítkovicích. Teprve dohromady ukážou, že Vítkovice nejsou jen muzeem hutnictví, ale celým městem, jehož podobu po generace určovala výroba.