Jedním z nejvýraznějších domů pod Vyšehradem je Kovařovicova vila. Na první pohled zaujme neobvyklými tvary, při bližším pohledu ale nabídne mnohem víc než jen působivé průčelí. Kubistická koncepce se promítá také do zahrady, oplocení, venkovního schodiště a celkového půdorysného řešení. Právě kolem této stavby se v pátek 2. října 2026 vydá komentovaná architektonická vycházka Vyšehrad neobjevený.
Ulice, která bývala hlavní cestou
Vycházku povede architektka Zuzana Ilinčevová a zaměří se na skryté kouty Vratislavovy ulice a navazujícího okolí. Dnes může působit jako klidnější historická městská ulice, její někdejší role však byla podstatně významnější. Až do 20. století tudy vedla hlavní silnice Vyšehradu, tedy trasa z Nového Města přes Vyšehrad dál z Prahy.
Tento dopravní význam pomáhá vysvětlit, proč zde vznikala souvislejší městská zástavba a proč se v okolí dochovaly činžovní domy s charakteristickými fasádami. Vedle staršího urbanismu se v nich uplatňují také prvky secese a kubismu. Vycházka tak neslibuje pouze obdivování jednotlivých staveb, ale především čtení celé ulice jako proměňujícího se městského prostoru.
Kubismus, který nekončí u fasády
Kovařovicova vila patří k vrcholným dílům českého kubismu. Navrhl ji architekt Josef Chochol a stavitel Bedřich Kovařovic ji realizoval v letech 1912 až 1913. Třípodlažní dům je od roku 1958 zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.
Stavba je zajímavá také svým postavením v ulici. Její méně reprezentativní hlavní průčelí je součástí řady domů v Libušině ulici, zatímco výraznější zadní část vytváří nároží Rašínova nábřeží a Vnislavovy ulice. Právě z veřejného prostoru se nejlépe ukazuje, jak architekt pracoval s nárožím, hmotou domu i návazností na okolí.
Vila je soukromá a běžně není přístupná veřejnosti. Účastníci proto nemohou počítat s prohlídkou interiéru. I samotný pohled z ulice je ale cenný: kubistické principy zde nejsou omezené na dekoraci, nýbrž utvářejí celý vztah domu k zahradě, schodišti, oplocení a městské zástavbě.
Po stopách Josefa Chochola
Kovařovicova vila není v této části Prahy osamělým kubistickým experimentem. V širším okolí pod vyšehradskou skálou se nacházejí i další Chocholovy realizace, například v Libušině a Neklanově ulici nebo na nábřeží. Právě jejich vzájemná blízkost umožňuje vnímat kubismus nikoli jako izolovanou kuriozitu, ale jako součást každodenního městského prostředí.
Přesný itinerář vycházky pořadatelé předem neuvádějí, takže konkrétní zastávky je třeba chápat jako tematické okruhy, nikoli jako zaručený seznam navštívených domů. Hlavním tématem však zůstává propojení historické ulice, činžovní architektury a staveb, které změnily pohled na podobu moderního města.
Praktické informace k vycházce
Akce se koná v pátek 2. října 2026 od 14:00 v rámci festivalu Den architektury, který pořádá spolek Kruh. Sraz je na rohu Rašínova nábřeží a Vnislavovy ulice, před Kovařovicovou vilou. Účast je podle programu podmíněna rezervací; dostupnost míst a případné vstupné se mohou v rezervačním systému měnit.
Po skončení lze pokračovat podél nábřeží, Libušinou nebo Neklanovou ulicí a následně směrem k areálu Vyšehradu. Okolí nabízí výrazný kontrast mezi pevností a hřbitovem, historickou zástavbou, železničním mostem a novější architekturou pod vyšehradskou skálou. Je však třeba počítat s městským provozem, schody a převýšením.