Na první pohled je Vysoký Kamýk především výletním místem s pěkným panoramatem. Při bližším pohledu ale zjistíte, že zdejší rozhledna je také pozoruhodnou technickou stavbou. Stojí na nejvyšším bodě Protivínských hor, ve výšce 627 metrů nad mořem, a její historie je úzce spojená s přesným měřením české krajiny.
Výhled z lesů Píseckých hor
Rozhledna se nachází v lesním komplexu jihovýchodní části Mehelnické vrchoviny, v širším přírodním prostředí Píseckých hor. Lesy tu vytvářejí klidné zázemí pro pěší výlet a samotný vrchol působí o to výrazněji, že se k němu stoupá krajinou bez městského ruchu.
Vyhlídková plošina je umístěná ve výšce 32,85 metru nad terénem. Za dobré viditelnosti odtud můžete sledovat Šumavu, Blanský les s výraznou Kletí, Novohradské hory i Budějovicko. Do panoramatu patří také Písecké hory, Táborsko a nepřehlédnutelný areál Temelína. Rozhledna tak nabízí široký obraz jihočeské krajiny – od zalesněných hřbetů až po vzdálené technické dominanty.
Od trigonometrického bodu k turistické vyhlídce
Příběh místa začal dávno předtím, než se Vysoký Kamýk stal cílem výletníků. Už v roce 1864 zde Vojenský zeměpisný ústav ve Vídni zaměřil trigonometrický bod I. řádu. Ten je součástí české státní trigonometrické i astronomicko-geodetické sítě. Vrchol tedy nebyl vybrán náhodou – jeho poloha a nadmořská výška byly důležité pro přesné zachycení území.
V roce 1931 zde vyrostla dřevěná pětipatrová měřická věž. Postupně se však rozpadla a v roce 1941 ji nahradila šestnáct metrů vysoká zděná sedmiboká věž. Ta sloužila především geodetům, nikoli běžným návštěvníkům. Dnešní podoba vznikla při rekonstrukci v roce 2011, kdy zděnou věž obestavěla nová ocelová příhradová konstrukce. Ta plní také úlohu technického zázemí pro mobilního operátora.
Celá stavba je vysoká 46 metrů. Veřejnosti se vyhlídka otevřela 1. května 2012. Právě spojení měřické věže, vysílače a rozhledny dává Vysokému Kamýku charakter, který mezi českými vyhlídkovými místy není úplně běžný.
Kam vyrazit a co spojit s návštěvou
Jedním z praktických výchozích míst je Všeteč, místní část obce Všemyslice. Obec rozhlednu uvádí jako dominantu, která je viditelná ze širokého okolí. Přístupová cesta vede také z Albrechtic nad Vltavou po zelené turistické značce a měří přibližně tři kilometry. Delší varianta přichází z Protivína: po žluté a následně modré značce jde zhruba o devítikilometrový výlet.
Výlet lze rozšířit o poznávání okolí Všeteče a nedalekého Neznašova. Zajímavou možností je naučná stezka Za neznašovským kohoutem. Je dlouhá 5 560 metrů, doplňuje ji třináct informačních tabulí a sedm odpočinkových míst. Rozhledna tak nemusí být jediným bodem programu, ale může se stát vrcholem celodenního putování jihočeskou krajinou.
Prakticky před cestou
Rozhledna nemá jednoznačně uváděnou poštovní adresu, proto je při plánování lepší orientovat se podle výchozích obcí a turistického značení. Výstup je vhodné spojit s počasím: široké panorama vynikne hlavně za dobré dohlednosti, zatímco v mlze zůstane hlavním zážitkem lesní cesta a samotná konstrukce věže.
Podle aktuálně uváděných informací pro sezonu 2026 bývá rozhledna otevřena o víkendech a státních svátcích od začátku dubna do konce října, obvykle v odpoledních hodinách. Vstupné je nízké, ale otevírací režim se může měnit, takže je rozumné ověřit si ho před výpravou u správce nebo v informačním centru. Skupiny od deseti lidí si mohou návštěvu domluvit i mimo běžnou dobu. Na samotnou rozhlednu si vyhraďte přibližně hodinu – podle toho, zda se zdržíte jen u výhledu, nebo si budete chtít vychutnat i příběh místa.