Vysoký vodopád není jen jediný kolmý proud padající ze skály. Na Studeném potoce vznikla soustava hlavních stupňů, menších kaskád, peřejí a tůní, která dnes dohromady dosahuje přibližně 28 metrů. Přesto jde o nejvyšší vodopád Hrubého Jeseníku a jeden z nejvýraznějších přírodních cílů v okolí Pradědu.
Jeho dnešní podoba je výsledkem přírodního zásahu z roku 1880. Povodeň a následné sesuvy půdy tehdy narušily skalní podklad a původně souvislý vodopád rozdělily do několika proudů a stupňů. Podle historických údajů mohl před touto událostí měřit až 45 metrů. Voda tak místo připravila o část někdejší výšky, zároveň mu ale vtiskla členitější a geologicky zajímavější charakter.
Vodopád je součástí cenné rezervace
Vysoký vodopád leží v obci Bělá pod Pradědem, přibližně tři kilometry severozápadně od vrcholu Pradědu, v nadmořské výšce kolem 1007 metrů. Celé okolí chrání přírodní rezervace Vysoký vodopád. Ta dnes podle údajů ochrany přírody zabírá 141,41 hektaru a její území se rozkládá zhruba od 855 do 1208 metrů nad mořem.
Předmětem ochrany přitom není pouze samotný vodopád. Rezervace zahrnuje horský les, skalní útvary a vzácná mechová společenstva. V údolí Studeného potoka jsou dobře patrné také erozní a evorzní tvary – prohlubně, mísy a další útvary, které voda po dlouhá období vyhlubovala ve skalním korytě. Podloží tvoří mimo jiné ruly, fylity, metatufy a kvarcity.
Význam lokality podtrhuje i zdejší živá příroda. V rezervaci bylo zaznamenáno 99 druhů mechorostů, v okolí se může objevit mlok skvrnitý a území patří do areálu výskytu rysa ostrovida. Skály dosahují výšky několika desítek metrů a v minulosti sloužily také jako hnízdiště sokola stěhovavého. Návštěva proto vyžaduje ohleduplnost a pohyb pouze po vyznačených cestách.
Dvě cesty k vodopádu
Z Bělé pod Pradědem: Nejjednodušší pěší přístup začíná u autobusové zastávky označované jako Vodopády. Modrá turistická značka vede podél Studeného potoka a k cíli měří přibližně 3,6 kilometru jedním směrem. Začátek trasy vede po zpevněném povrchu, později se cesta ponoří do lesního terénu a výrazně stoupá.
Právě putování podél potoka je na této variantě jedním z hlavních zážitků. Cestou se objevují menší proudy, kaskády, tůně a skalní útvary, takže výlet není založený jen na krátkém pohledu na hlavní stupeň. Pár desítek metrů před vodopádem lze odbočit také ke Sokolí skále. Výhled odtud však může být kvůli vzrostlým stromům částečně omezený.
Z hřebenové oblasti: Druhá možnost vede od rozcestí pod Pradědem přes Švýcárnu. Trasa využívá červené a následně modré značení a k vodopádu měří přibližně pět kilometrů. Většina cesty k vodopádu klesá, návrat směrem ke Švýcárně je ale prudký a rozhodně nejde o nenáročnou procházku. Výlet lze prodloužit ke Švýcárně, která leží přibližně ve výšce 1304 metrů, případně pokračovat dále směrem k Pradědu.
Kdy vyrazit a na co si dát pozor
Největší sílu má Vysoký vodopád obvykle na jaře při tání sněhu nebo po vydatnějších deštích. V suchém létě a na podzim bez srážek může být průtok podstatně slabší. Proměnlivá je také samotná stezka: po dešti, při tání a v zimě bývá kluzká a kamenitá.
Na modře značené trase byly v roce 2022 dokončeny dvě lávky. U horní z nich byla cesta přeložena, protože povodeň obnažila skalní povrch a původní úsek se za mokra stal nebezpečným. Stav stezky se však může po dalších povětrnostních událostech měnit, proto je před cestou rozumné ověřit aktuální podmínky.
Do rezervace se neplatí vstupné, neznamená to ale volný pohyb bez pravidel. Není vhodné scházet do koryta Studeného potoka, přibližovat se k nestabilním okrajům skal ani opouštět značené trasy. Lesní úsek navíc není vhodný pro kočárky a cyklisté musí respektovat zákaz jízdy na kole v úseku od vodopádu směrem ke Švýcárně.
Vysoký vodopád tak nabízí víc než jeden působivý přírodní detail. Je místem, kde lze během jediného výletu sledovat sílu vody, proměnlivost horské krajiny, skalní tvary i tichý život jesenického lesa.