V Lichnově se nevypráví jen místní historie. Muzeum vystěhovalectví připomíná rozsáhlou vlnu odchodů obyvatel severovýchodní Moravy do Spojených států, zejména do Texasu. Přibližně mezi lety 1856 až 1914 se přes oceán vydávali lidé z Lichnova i okolních obcí, aby unikli nejisté obživě a zkusili vybudovat nový život.
Expozice nazvaná Naděje má jméno Texas přibližuje jejich rozhodování, cestu i první roky v neznámé zemi. Zároveň funguje jako badatelské místo pro potomky vystěhovalců, kteří přijíždějí z Texasu a dalších částí Spojených států pátrat po svých moravských předcích.
Od místní výstavy ke stálému muzeu
Myšlenka na vytvoření muzea vznikla při oslavách 700 let Lichnova v roce 1993. Tehdy připravená výstava o vystěhovalectví obyvatel obce do Ameriky vzbudila nečekaně silný zájem. Prohlíželi si ji místní lidé, návštěvníci z okolí i první zájemci z Ameriky.
O rok později se materiály přestěhovaly do jedné místnosti budovy zvané Špitál, která stojí v centru obce poblíž kostela a hasičárny. Expozice se postupně rozrostla a začala zachycovat také vystěhovalectví z dalších obcí Frenštátska. Významnou roli při jejím vzniku sehráli lichnovský lékař Josef Šimíček a manželé Anna a Luděk Polívkovi. Právě Josef Šimíček shromáždil rozsáhlé množství dokumentů a věnoval se také vydávání publikací o vystěhovalcích z Lichnova, Bordovic a dalších míst v okolí.
Od roku 2009 muzeum funguje jako organizační složka obce. V roce 2011 byla expozice nově uspořádána do dvou částí, které spojují běžný život na Moravě s osudy těch, kteří odešli.
Život doma a cesta do neznáma
První část výstavy představuje historii Lichnova prostřednictvím fotografií, písemností a předmětů z domácností i hospodářství 19. a 20. století. Návštěvník tak získá představu o prostředí, z něhož vystěhovalci pocházeli, o jejich práci i každodennosti.
Druhá část se zaměřuje na odchod do Ameriky a má výrazně studijní charakter. Obsahuje přepisy matrik, rodokmeny, dobové záznamy, dopisy a další materiály. Zpracovává nejen Lichnov, ale také Bordovice, Tichou, Mniší, Vlčovice, Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice. Materiály podle údajů kraje zachycují přibližně 15 000 vystěhovalců ze širší oblasti severovýchodní Moravy, nikoli pouze z jediné obce.
Dobové písemnosti připomínají, že cesta nebyla jednoduchým začátkem dobrodružství. Dopisy a zápisky zachycují bouře během plavby, nejistotu po příjezdu i obtížné budování existence v novém prostředí. Mnozí Moravané cestovali přes Galveston, přístav, který se stal jednou z bran do Texasu.
Proč právě Texas?
Představu o Texasu jako o zemi příležitostí pomáhaly vytvářet zprávy od příbuzných a známých, kteří odešli dříve. Informace o možnosti obživy a vlastním začátku působily v prostředí, kde byla životní situace řady rodin nejistá, jako silný impuls. Za rozhodnutím opustit domov ale nestála pouze vidina lepší budoucnosti. Odchod znamenal rozloučení s rodinou, dlouhou cestu a nutnost začít prakticky od nuly.
Moravští přistěhovalci se v Texasu postupně stali součástí české krajanské komunity. Jejich původ připomínají rodinné tradice, dokumenty i vzpomínky, které se po generace předávají. Lichnovské muzeum ukazuje, že tyto vazby nejsou jen tématem historických knih. Dodnes do obce přijíždějí potomci vystěhovalců a přivážejí vlajky, suvenýry či jiné dary spojené s texaskou českou komunitou.
Místo, kde se rodokmeny vracejí domů
Pro některé návštěvníky je muzeum především zastavením na cestě po Beskydech. Pro jiné představuje klíč k vlastní rodinné historii. Přepisy matrik, rodokmeny a další dokumenty už pomohly navázat kontakty mezi potomky emigrantů a příbuznými ve „staré vlasti“.
Budovu muzea najdete na adrese Lichnov 210, nedaleko kostela. Návštěvu je vhodné předem domluvit s obcí, protože expozice nemá podle dostupných informací jednotnou celoroční otevírací dobu a jednotlivé termíny se mohou měnit. Aktuální možnosti návštěvy zveřejňuje obec ve svém kalendáři akcí. Kdo se vydá dovnitř, nenajde pouze soubor starých předmětů, ale také živé propojení mezi moravskou obcí a Texasem, které přetrvalo přes několik generací.