Jen málokterá krnovská stavba tak názorně ukazuje, jak se může architektura proměnit podle potřeb svých obyvatel. Chlupačkova vila v ulici Textilní původně nebyla jediným domem, ale dvojicí samostatně stojících novobarokních vil. Teprve o několik desetiletí později je architekt Leopold Bauer spojil v jeden reprezentativní celek.
Právě její historii, architekturu i současnou obnovu představí komentovaná prohlídka v rámci Dne architektury. Uskuteční se v pátek 2. října 2026 od 16 hodin a povede ji správce vily Jiří Stejskal. Prohlídka má trvat přibližně 40 minut. Další termín je v programu uveden také na 1. října.
Dvě rodinná sídla spojil Leopold Bauer
Počátky vily sahají do roku 1891. Tehdy nechal textilní podnikatel Johann Chlupaček vybudovat dvě novobarokní rezidence – jednu pro sebe a druhou pro svého syna Aloise. Stavby vznikly podle návrhu stavitele Ernsta Latzela a po dlouhou dobu fungovaly odděleně.
Změna přišla v letech 1924 až 1926, kdy se rodina rozhodla získat více prostoru a větší pohodlí. Krnovský rodák Leopold Bauer tehdy neřešil situaci pouhou dostavbou jednoho křídla. Obě existující vily propojil patrovou přístavbou, která vytvořila nový architektonický celek se dvěma vchody, terasami a věžičkami.
Nová část nebyla jen praktickým spojovacím článkem. Bauer do ní vložil trojici hal určených k reprezentaci a společenskému životu. Nacházela se zde mimo jiné jídelna, salon a další prostory, kde mohla rodina přijímat hosty. Přístavba tak proměnila dvě samostatná sídla v působivou vilu odpovídající společenskému postavení svých obyvatel.
Výprava do interiéru měšťanského empíru
Na první pohled zaujme také rozdíl mezi vnějším a vnitřním pojetím stavby. Exteriér spojovací části čerpá z vídeňského pozdního baroka, zatímco interiéry byly navrženy v duchu měšťanského empíru. Výsledkem je prostředí, v němž se potkává okázalost s důrazem na domácí komfort.
Součástí výzdoby jsou štukové prvky, dřevěné obklady, vitráže nebo tepané mřížoví. Atmosféru dotvářel také masivní nábytek. Podoba interiérů souvisela i s osobním vkusem Chlupačkovy ženy, která podle dostupných materiálů ovlivňovala jejich řešení a dbala na dobový komfort i reprezentativní vzhled.
Právě během prohlídky lze lépe pochopit, že vila není zajímavá pouze svou fasádou. Její hlavní příběh se odehrává v prostoru mezi jednotlivými místnostmi, v návaznosti původních domů na Bauerovu přístavbu i v detailech, které měly návštěvníkům rodiny Chlupačkových ukázat jejich vkus a společenské postavení.
Od továrnického domu k obnovované památce
Osud objektu se ve druhé polovině 20. století výrazně proměnil. Vila postupně sloužila jako kanceláře, jesle i ordinace závodního lékaře. Dnes je jejím vlastníkem podle městských materiálů podnik Pega, dříve známý jako Závody Stanislava Kostky Neumanna.
Stavbu v minulosti několikrát zasáhly povodně, naposledy v roce 2024. Nyní proto prochází postupnou obnovou. Ta má zachovat její charakter a zároveň připravit objekt na nové využití. Návštěva během Dne architektury nabídne pohled nejen na historickou podobu vily, ale také na to, jak náročné je pečovat o významnou stavbu, která už dávno neslouží původnímu účelu.
Po stopách krnovského architekta
Leopold Bauer patří k nejvýraznějším architektům spojeným s Krnovem. Ve městě se setkáme s více stavbami a úpravami, včetně Larischovy vily. Chlupačkova vila je přitom cenná tím, že na ní lze sledovat jeho schopnost navázat na starší objekt a současně mu vtisknout nový výraz.
Prohlídka se koná na adrese Textilní 155/3 v Krnově. Kapacita je podle programu omezena na 20 osob a rezervace probíhá přes GoOut; vzhledem k časové proměnlivosti je vhodné před návštěvou ověřit aktuální podmínky a případné vstupné. Vila nebývá běžně přístupná veřejnosti, a komentovaná prohlídka tak představuje jednu z příležitostí nahlédnout do její historie i interiérů.