Na první pohled je to knihovna v historické budově ostravské Nové radnice. Za jejími dveřmi se však skrývá instituce, která už dávno není jen místem pro půjčování knih. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě uchovává paměť průmyslového regionu, pomáhá lidem orientovat se v současném světě informací a připravuje novou kapitolu své existence v podobě Černé kostky.
Od hornictví k všeobecnému odbornému profilu
Knihovna byla oficiálně založena 5. února 1951 jako Státní studijní knihovna. Její vznik souvisel s potřebami Ostravska, kde tehdy hrály zásadní roli doly, hutě a technické obory. Základ fondu tvořily mimo jiné knihy z Technické knihovny Průmyslového muzea a dary vysokých škol, odborných institucí, ministerstev i podniků.
Od roku 1954 nesla název Státní vědecká knihovna v Ostravě. Zpočátku se zaměřovala hlavně na hornictví, hutnictví a polonika, tedy literaturu vztahující se k Polsku. V průběhu 60. let se ale její záběr rozšířil o další technické obory, podnikovou a firemní literaturu, medicínu i společenské vědy. Důležitým mezníkem se stal rok 1964, kdy získala právo povinného výtisku. Tím se z původně úzce zaměřené instituce stala všeobecná odborná knihovna.
Historické sídlo v centru Ostravy
Knihovna sídlí od svého založení v budově Nové radnice na Prokešově náměstí. Původně využívala provizorní prostory v přízemí a suterénu pravého křídla. Po rekonstrukci v roce 1969 získala další místnosti v levém křídle radnice, kde její služby najdou návštěvníci i dnes.
Historie knihovny přitom není jen příběhem budovy a fondů. Už od roku 1962 spolupracovala s lékařskými knihovnami na takzvané hvězdicovité cirkulaci odborných časopisů. Později se podobný systém uplatnil také u technických periodik a firemní literatury. V 80. a 90. letech knihovna postupně automatizovala své služby a dlouhodobě se věnuje také spolupráci s knihovnami v celém kraji a vzdělávání jejich pracovníků.
Od roku 2001 je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje a používá dnešní název. Pro návštěvníky je stále důležité její umístění v centru Ostravy, kde mohou spojit návštěvu knihovny s prohlídkou Nové radnice a okolí. Aktuální provozní dobu je vhodné před cestou ověřit, protože se může měnit.
Více než regály s knihami
Současná knihovna nabízí tištěné i elektronické dokumenty, odborné databáze, e-knihy, audioknihy, hudební CD nebo deskové hry. Registrovaní uživatelé mohou využívat také vzdálený přístup k vybraným elektronickým informačním zdrojům. Studovny a konzultace jsou určeny nejen odborníkům, ale také studentům, pedagogům a každému, kdo hledá spolehlivé informace.
Výraznou část její práce představuje péče o regionální písemné dědictví. Knihovna buduje Digitální knihovnu Moravskoslezského kraje, připravuje retrospektivní bibliografie a vydává regionální e-knihy i audioknihy. Díky digitalizaci se tak materiály spojené s historií Ostravska a celého kraje mohou dostat k lidem, kteří by se k nim jinak obtížně dostávali.
Instituce zároveň myslí na uživatele se zrakovým a sluchovým znevýhodněním. Pro ně vytváří speciální fond zahrnující například audioknihy nebo knihy pro nevidomé. Vedle toho pořádá vzdělávací programy, kurzy digitálních dovedností a aktivity zaměřené na práci s informacemi.
Černá kostka má změnit představu o knihovně
Potřeba nové budovy se výrazněji začala řešit po architektonické soutěži z roku 2004. Vítězný návrh Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře získal označení Černá kostka. Původní projekt byl v roce 2010 pozastaven kvůli vysokým nákladům, kraj se k němu vrátil v roce 2018.
Nová stavba nemá být pouze větším skladištěm knih ani prostým novým sídlem knihovny. Koncipována je jako Centrum digitalizace, vědy a inovací, které propojí knihovní fondy s digitalizačními laboratořemi, učebnami, studovnami, kinem, kreativními dílnami a technologickým zázemím. Plán počítá s devíti nadzemními a dvěma podzemními podlažími na ploše přibližně 16 000 metrů čtverečních.
Financování z Operačního programu Spravedlivá transformace schválilo Ministerstvo životního prostředí v listopadu 2023. Evropská dotace se podle krajských podkladů pohybuje přibližně mezi 1,6 a 1,65 miliardy korun, celková hodnota projektu je uváděna kolem 2,6 miliardy korun. Na financování se podílí také statutární město Ostrava.
Stavba jako symbol proměny Ostravska
Slavnostní poklepání základního kamene se uskutečnilo 29. dubna 2025. Do jeho epoxidového pouzdra byly vloženy originály knih z fondu knihovny. Zhotovitelem je konsorcium Black Rubic, které tvoří společnosti Metrostav DIZ a OHLA ŽS.
Otevření Černé kostky je podle dosavadních plánů připravováno na polovinu roku 2027. Protože stavba pokračuje, jde stále o plánovaný termín. Její význam ale přesahuje samotnou knihovnu. V kraji, který se proměňuje od tradičního průmyslu k digitalizaci, vědě a inovacím, má vzniknout otevřené místo pro studium, setkávání, tvorbu i objevování. Ostravská knihovna tak zůstává pamětí regionu, zároveň se však připravuje na roli jeho moderního vzdělávacího centra.