Pod základy ostravského Evangelického Kristova kostela má podle údajů evangelického sboru spočívat přibližně 900 dřevěných kůlů. Stavitelé je potřebovali kvůli rozbahněným spodním vrstvám zeminy, které neumožňovaly běžné založení. I díky tomuto technickému řešení mohl v centru města vyrůst chrám, jehož zhruba šedesátimetrová věž dodnes patří k výrazným orientačním bodům Moravské Ostravy.
Chrám pro město, které rychle rostlo
Červený kostel vznikl v letech 1905 až 1907 jako náhrada za menší evangelickou hřbitovní kapli. Ta už nestačila početné obci, jejíž velikost se měnila spolu s průmyslovým rozvojem Ostravy. Do města přicházeli lidé z Těšínska, Suchdolska, Valašska i dalších oblastí a evangelická komunita se rychle rozrůstala.
Architektonická soutěž byla vypsána v srpnu 1904 a dorazilo do ní přibližně sto návrhů. Vybrán byl projekt vídeňských architektů Karla Trolla a Ludwiga Faigla, který v soutěži získal druhou cenu. Základní kámen byl položen v říjnu 1905 a přestože se původně počítalo s delší výstavbou, kostel se podařilo dokončit přibližně za dva roky. Vysvěcen byl 1. listopadu 1907.
Cihly, věž a styl na pomezí epoch
Na první pohled zaujme především režné cihelné zdivo, polygonální presbytář a asymetricky připojená věž. Právě cihlový plášť dal kostelu jeho známé označení Červený kostel. Stavba bývá někdy popisována jako příklad takzvané holandské renesance, odbornější charakteristiky ji však řadí k pozdně historizující architektuře s prvky severské novorenesance, gotiky a nastupující secese.
Kostel má jednolodní až halové uspořádání, galerie a dřevěný kazetový strop. Na západní straně se nachází také kolumbárium. Věž není jen působivou součástí siluety stavby. Ukrývá trojici ocelových zvonů z bochumské továrny. Největší Kristus, označovaný také jako Spasitel, váží podle údajů sboru 1 580 kilogramů. Další zvony nesou jména Luther a Práce.
Interiér s vitrážemi a historickými varhanami
Uvnitř působí kostel klidněji než jeho výrazný exteriér. Dominantou presbytáře je mramorový oltář se šesti svícny a velkým dubovým křížem. Z dubu je vyrobena také kazatelna, zatímco křtitelnice je mramorová. Kazetový strop přispívá nejen k charakteru prostoru, ale i k jeho výrazné akustice.
V apsidě jsou čtyři vitrážová okna. Tři figurální výplně zachycují výjevy spojené s Ježíšem, čtvrté okno zdobí ornament. Ornamentální vitráž prošla opravou v roce 2018 a podle historie sboru se v posledních letech věnovala pozornost také dalším vitrážím.
Cennou součástí vybavení jsou varhany krnovské firmy Gebrüder Rieger z roku 1907. Nástroj má dva manuály, pedál a 26 znějících rejstříků. Od roku 2008 je kulturní památkou; další opravy varhan se připravují nebo probíhají v období 2025 až 2026.
Proměny vlastnictví a dnešní život kostela
Kostel byl původně určen německé evangelické obci, což odpovídalo národnostně pestrému prostředí tehdejší Ostravy. Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci majetku německé evangelické církve. V 50. letech byl chrám předán do užívání Českobratrské církvi evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Do vlastnictví obou sborů přešel bezúplatně v březnu 2009.
Červený kostel je kulturní památkou od 3. května 1958 a současně součástí městské památkové zóny Moravská Ostrava. Nejde přitom o nehybnou kulisu minulosti. Stále slouží bohoslužbám, komunitním setkáním i kulturním programům a objevuje se také jako filmová a televizní lokace.
Kam se vydat na prohlídku
Kostel stojí na adrese Českobratrská 113/22 v centru Ostravy. Při procházce lze obdivovat především cihlové průčelí a věž zvenčí, při zpřístupnění interiéru pak oltář, vitráže, kazatelnu, kazetový strop a varhany. Protože jde především o živý chrám, nikoli muzeum s trvale garantovanou otevírací dobou, je vhodné aktuální možnost návštěvy předem ověřit u sboru. Zvonice běžně přístupná není.