Regionem.cz
Objevujte Česko

Z palácové zahrady k Čertovce: Malá Strana na trase plné příběhů

Během jediné pěší procházky se na Malé Straně vystřídají barokní paláce, tichá zahrada, rušné náměstí, vodní zákoutí Kampy i kostel s Pražským Jezulátkem. Trasa měří jen několik kilometrů, přesto nabízí pozoruhodně pestrý obraz historické Prahy.

3. září 2026, 08:07

Začněte mezi sochami a pávy

Nejlepší úvod do Malé Strany nabízí Valdštejnská zahrada, ukrytá za zdmi Valdštejnského paláce nedaleko stanice metra Malostranská. Vznikala v letech 1623 až 1630 jako reprezentativní prostor jednoho z nejmocnějších šlechticů své doby a dodnes patří k nejvýraznějším raně barokním zahradám v Praze.

Na ploše zhruba 1,7 hektaru se střídají geometricky uspořádané části, velká sala terrena, fontána, bazén s ostrůvkem a umělá krápníková stěna s voliérami. Pozornost přitahují také sochy inspirované dílem Adriana de Vriese. Ty původní však v zahradě nenajdete – během třicetileté války je v roce 1648 odvezla švédská vojska a dnešní plastiky jsou kopiemi z počátku 20. století.

Zahrada není jen kulisou k fotografování. Žijí zde pávi, výři, kachny a další ptáci, ve vodě se pohybují například koi kapři, štiky nebo sumci. Právě proto je nutné respektovat zákaz krmení a nevstupovat na trávníky. Před návštěvou se vyplatí ověřit aktuální otevírací režim, protože zahrada může být dočasně uzavřena.

Barokní srdce Malé Strany

Z Valdštejnské zahrady pokračuje cesta k Malostranskému náměstí, které se skládá ze dvou částí. Spojuje je monumentální chrám svatého Mikuláše, jedna z nejvýznamnějších barokních staveb v Praze i ve střední Evropě. Na jeho podobě se během přibližně sta let podíleli Kryštof Dientzenhofer, jeho syn Kilián Ignác a Anselmo Lurago.

Na místě dnešního chrámu stál původně gotický farní kostel, vysvěcený už roku 1283. Základní kámen nové stavby byl položen v roce 1673, zásadní proměna koncepce však přišla až po roce 1702. Výsledkem je prostor, který působí velkolepě zvenčí i uvnitř. Pokud chcete navštívit interiér, počítejte s tím, že turistický vstup může být omezený během bohoslužeb nebo koncertů.

Náměstí je zároveň součástí historické Královské cesty. Přes den tu bývá živo, ale stačí se vydat do postranních ulic a vnímat fasády paláců, domovní znamení a průhledy, které připomínají, jak těsně je na Malé Straně propojena každodennost s dějinami.

Kampa a Čertovka: Praha s vodou na dosah

Další část trasy vede směrem ke Karlovu mostu a odtud na Kampu. Ostrov mezi hlavním tokem Vltavy a umělým ramenem Čertovkou mění charakter procházky: místo palácové reprezentace nastupuje klidnější říční krajina, stromy, travnaté plochy a zákoutí s výhledem na vodu.

Čertovka se původně nazývala Rožmberská strouha a vznikla jako umělý vodní kanál. Dnešní pojmenování se podle turistických materiálů odvozuje od domu U sedmi čertů. Oblast se někdy označuje také jako Pražské Benátky, což dobře vystihuje její úzké průchody, vodní hladinu a mlýnské motivy. Z přemostění Čertovky je vidět kolo bývalého Velkopřevorského mlýna, který je na tomto místě doložen už kolem roku 1400.

Současný park Kampa vznikl spojením několika historických zahrad a do dnešní podoby byl upraven v letech 1947 až 1948. Jeho atmosféru dotvářejí vzpomínky na výrazné osobnosti české kultury. V okolí žili například Jan Werich, Vladimír Holan, Jiří Trnka nebo Jiří Voskovec. Werichův domek připomínají busty na fasádě. Kampa tak není pouze místem k odpočinku, ale i nenápadnou mapou pražského kulturního života.

Tečka u Pražského Jezulátka

Procházku lze zakončit u kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského. Raně barokní klášterní kostel je známý především díky sošce Pražského Jezulátka, která se zde nachází od roku 1628. Pochází ze Španělska a karmelitánům ji darovala Polyxena z Lobkovic.

Soška má tři korunky a více než stovku šatiček, které se podle liturgického období střídají desetkrát ročně. Její příběh zahrnuje i dramatickou epizodu z třicetileté války: po ztracení byla roku 1638 nalezena za oltářem s uraženýma rukama. O několik let později byla nesena v procesí Prahou a získala označení Milostné Pražské Jezulátko. Muzeum v areálu přibližuje jeho historii i proměnlivý šatník.

Celá trasa zabere přibližně dvě hodiny bez delších návštěv interiérů. Hodí se pohodlná obuv, protože vede historickými ulicemi, schodišti a dlažbou. Kampa nabízí prostor k posezení, dětské hřiště i toalety. Otevírací doby zahrady a kostelů se mohou měnit podle sezony a bohoslužeb. Pokud plánujete návštěvu na podzim 2026, v kalendáři je uvedena také komentovaná vycházka „Malá Strana očima turisty“ – 3. října od 15 hodin, s trasou od Malostranské přes Kampu až k Pražskému Jezulátku.

Další objevy v okolí

Pražské vily jako otevřená galerie moderní architektury

Na svahu nad Vltavou vznikla ve 30. letech výjimečná osada Baba – soubor 33 rodinných vil, které dodnes ukazují, jak si meziváleční architekti představovali moderní bydlení. Na procházce Prahou k nim přidáte Loosovy vily, Gibiánovu vilu i další pozoruhodné domy.

3. září 2026, 10:21 Číst článek