Největší překvapení Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci se nenachází pouze ve vitrínách s fotografiemi. V bývalé jezuitské koleji se dochovaly také prostory, které při běžné návštěvě zůstávají stranou – honosný refektář, historická malba spojovaná s jedním z prvních vyobrazení veřejné pitvy a podzemní krypta pod přilehlou kaplí sv. Maří Magdalény.
Kolej, která vznikla z vůle jindřichohradecké šlechty
Rozsáhlý pozdně renesanční areál vznikal na přelomu 16. a 17. století. Adam II. z Hradce a jeho manželka Kateřina z Montfortu pozvali jezuity do města a položení základního kamene se připomíná už rokem 1594. Vlastní stavební práce probíhaly v letech 1595 až 1605.
Nová kolej vyrostla na místě několika starších domů. Dvoupatrová budova se dvěma vnitřními dvory dodnes působí jako výrazný městský palác. Hlavní průčelí směrem k náměstí má 17 os a zdobí je toskánské pilastry s triglyfy. Stavba však nebyla jen působivou kulisou. Fungovalo zde jezuitské gymnázium a kolej se stala místem vzdělávání, náboženského života i setkávání významných osobností.
S Jindřichovým Hradcem jsou v této souvislosti spojováni například historik Bohuslav Balbín, botanik a lékárník Jiří Josef Camel, historik Tomáš Pešina z Čechorodu nebo skladatel Adam Václav Michna z Otradovic. Pobýval zde také sedmihradský kníže František II. Rákóczi.
Od jezuitské školy ke kasárnám
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 kolej přišla o svou původní funkci. O několik let později byla společně s přilehlým sakrálním objektem upravena pro potřeby armády a areál sloužil jako kasárna. Veřejnosti zůstal přibližně dvě století uzavřený, což pomohlo uchovat jeho méně známé vrstvy.
Přilehlá stavba je v pramenech označována jako kostel i kaple sv. Maří Magdalény. Její počátky sahají do 13. století, po požáru v roce 1615 však byla obnovena v raně barokní podobě. V roce 1778 byla odsvěcena a o rok později začala sloužit armádě spolu s kolejí. Dnes je kaple součástí muzea a díky restaurovaným varhanám z roku 1832 také koncertním prostorem.
Refektář a krypta mimo běžnou trasu
Nejzajímavější části areálu se otevírají při speciálních komentovaných prohlídkách. Refektář, někdejší jídelna jezuitské komunity, zaujme reprezentativní výmalbou i znaky donátorů. Právě příběhy těchto mecenášů dávají prostoru další rozměr: připomínají, že vznik koleje byl také výsledkem promyšlené podpory ze strany šlechty.
Muzeum upozorňuje rovněž na vzácnou historickou malbu, kterou podle jeho popisu lze řadit mezi jedno z prvních vyobrazení veřejné pitvy. Bez přesnějšího odborného datování není nutné rozhodovat, jaké místo jí v dějinách podobných zobrazení náleží. Už samotný námět ale ukazuje, že kolej nebyla uzavřeným světem bez zájmu o vzdělávání a poznání.
Nejhlouběji do minulosti návštěvníka zavede krypta pod kaplí. Jde o skutečnou hrobku, nikoli pouze o symbolické označení prohlídky. Podle muzejních materiálů v ní byli pohřbíváni jezuité i členové šlechtických rodů spojených s městem, mezi nimi také Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Krypta není součástí každé běžné návštěvní trasy, a proto je její zpřístupnění při komentovaných programech mimořádnou příležitostí.
Fotografie v prostorách s dlouhou pamětí
Současná náplň areálu vytváří neobvyklý kontrast k jeho minulosti. Stálá expozice Jezuité v Jindřichově Hradci představuje historii koleje, její zakladatele, učitele, studenty i další osobnosti. Druhá expozice Moc médií sleduje vývoj fotografie, filmu a audiovizuální techniky od camery obscury až po digitální současnost.
Návštěvník tak může během jediné návštěvy přejít od raně novověké sakrální a školské architektury k portrétní fotografii, krajinářským snímkům, němému filmu, stereoskopii nebo elektronickým médiím. Muzeum navíc pořádá krátkodobé výstavy, workshopy, kurzy a kulturní akce. Od léta 2026 je návštěvníkům se vstupenkou přístupná také muzejní zahrada, která nabízí prostor k odpočinku a volné hře dětí.
Kdy se vydat na prohlídku
Speciální srpnové prohlídky roku 2026 provázejí návštěvníky v kostýmech Adam II. z Hradce a Kateřina z Montfortu. Program připomíná založení koleje, působení jezuitů i další proměny areálu a vrcholí návštěvou refektáře, krypty a varhanním koncertem v kapli. Z plánovaných srpnových termínů zbývá k 26. srpnu poslední prohlídka 28. srpna od 17:30; aktuální nabídku je však vhodné před cestou ověřit.
Muzeum sídlí v ulici Kostelní 20/I přímo v historickém centru. V letní sezoně bývá otevřeno od úterý do neděle, běžná návštěva se týká především muzejních expozic. Speciální programy mají samostatné vstupné a omezenou kapacitu. Areál uvádí bezbariérový přístup a výtah do patra, u podzemní krypty je ale praktické předem ověřit konkrétní podmínky přístupu.