Tankový den v Lešanech patří každoročně k největším událostem vojenského muzea v Česku. Letošní 22. ročník se v sobotu 29. srpna 2026 zaměřil na techniku studené války, současná vozidla Armády České republiky a obranného průmyslu, historická letadla i dramatickou rekonstrukci bojů o Ludendorffův most u německého Remagenu.
Pro návštěvníky je atraktivní především to, že řada zdejších exponátů není pouze vystavena. Pojízdné tanky, obrněné transportéry a další vozidla se při podobných akcích dostávají do pohybu a ukazují rozdíly mezi konstrukcemi zemí Varšavské smlouvy a států NATO přímo v terénu.
Remagen se připomněl u Sázavy
Hlavní bojová ukázka připomněla události z března 1945, kdy americká 9. obrněná divize nalezla Ludendorffův železniční most přes Rýn stále stojící. Německé jednotky se jej sice pokusily zničit, americkým vojákům se však podařilo získat důležitý přechod a během prvních 24 hodin přes něj podle historických údajů přešlo přibližně 8 000 mužů spolu s tanky a protiletadlovými prostředky.
Boje o předmostí pokračovaly za použití dělostřelectva, letectva, plovoucích min i speciálních jednotek. Lešanská ukázka tak nebyla jen přehlídkou techniky, ale také připomínkou jedné z událostí, které urychlily závěr druhé světové války.
Příběh má navíc československou stopu. Film Most u Remagenu z roku 1968 se natáčel také v tehdejším Československu, mimo jiné v okolí Davle. Technika upravená pro filmové ztvárnění amerických jednotek získala po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy nečekaně silný politický kontext.
Stovky exponátů od monarchie po současnost
Vojenské technické muzeum Lešany je součástí Vojenského historického ústavu Praha. Veřejnosti se otevřelo v roce 1996 v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren mezi Krhanicemi a Lešany, nedaleko Týnce nad Sázavou. Sbírky dnes zahrnují více než 700 tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních i osobních vozidel, raketovou, spojovací a ženijní techniku nebo logistický materiál.
Časový záběr je mimořádně široký: exponáty připomínají období od roku 1890 až po současnost. K nejcennějším částem patří československá vojenská dopravní technika z let 1918 až 1939 a kolekce kanonů systému Škoda. Návštěvníci procházejí deseti halami, pod přístřešky i rozsáhlým venkovním areálem.
Tankový den v roce 2026 představil nebo avizoval například tanky IS-3, T-34, T-54, T-72, M36 Jackson, M60 Patton a Leopard 1A1. K vidění měl být také nově restaurovaný československý OT-810D, americký Gama Goat, vozidla z období druhé světové války a další technika. Konkrétní program se může podle okolností měnit, stejně jako letecké průlety závislé na počasí.
Od válečného areálu k muzeu
Lešanský areál má i mnohem složitější minulost než jen historii vojenských vozidel. V letech 1943 až 1945 zde fungovala pobočka koncentračního tábora Flossenbürg, začleněná do výcvikového prostoru Waffen-SS. Po válce místo sloužilo jako zajatecký a internační tábor. V polovině června 1945 zde bylo internováno přibližně 15 000 německých zajatců.
Teprve po zrušení posledních vojenských útvarů v 90. letech se bývalé autoparky a další objekty začaly měnit v depozitáře a následně ve veřejnou expozici. Návštěva muzea proto nabízí dvě vrstvy poznání: technickou historii vystavených strojů i dějiny samotného místa.
Současná technika a praktické informace
Vedle historických exponátů se v programu objevila také současná technika. Tatra Trucks a Tatra Defence představily vozidla Pandur 8×8 EVO, Tatra Force a pancéřové vozidlo Tadeas 4×4 na podvozku Tatra. Během dynamické ukázky se Tadeas převrátil na bok. Podle prvních zpráv utrpěli zranění nejméně dva lidé, některé informace uváděly tři; konečný počet proto nelze bez dalšího ověření spolehlivě potvrdit. Událost se podle dostupných informací stala mimo oficiální program Tankového dne.
Součástí návštěvnického dne byly také dobové vojenské tábory, ukázky výcviku služebních psů a možnost svezení výherců vědomostní soutěže ve vybrané technice. Muzeum je v sezoně běžně přístupné zdarma a leží přibližně 40 kilometrů jižně od Prahy. Při velkých akcích se vyplatí přijet vlakem do stanice Krhanice a pokračovat pěšky přes most. V roce 2026 navíc nebylo možné využít tradiční parkování na okolních polích, takže dopravu provázely kolony a omezené možnosti stání.