Svantovít, Perun, Radegast, Morana nebo Vodník provázejí návštěvníky na trase, která patří k neobvyklejším výletům severního Plzeňska. Naučná stezka Po stopách slovanských bohů vede z Vysoké Libyně přes Potvorov až do Bílova a na zhruba dvaceti kilometrech propojuje přírodu, místní historii i výklad slovanské mytologie.
Stezka, která vznikla spoluprací obcí
Nápad na vybudování trasy vzešel od tehdejšího starosty Bílova Pavla Bulína. Na její přípravě se následně podílely obce Bílov, Potvorov a Vysoká Libyně. Stezka vznikala dva roky, dokončena byla v roce 2005 a slavnostně se otevřela 29. dubna 2006.
Výraznou součástí projektu se stali studenti Gymnázia Plasy pod vedením učitelky Marie Janečkové. Právě oni vytvořili výtvarné představy slovanských bohů, které dávají jednotlivým zastavením osobitý charakter. Nejde tedy jen o naučné tabule s textem, ale také o současné studentské zpracování dávných postav.
Od Džbánu přes rybníčky až k Potvorovskému kopci
Oficiální začátek trasy leží ve Vysoké Libyni. Odtud stezka pokračuje krajinou k úpatí vrchu Džbán, který dosahuje nadmořské výšky 589 metrů. Cestou míjí rybníčky u Podbořánek a vede také přes Sluneční stráň v lokalitě Stará Ves.
Další část prochází Potvorovem a stoupá k Potvorovskému kopci s výškou 546 metrů. Poslední zastavení se nachází v Bílově, přibližně dva kilometry od Vysoké Libyně. Celkové převýšení je podle uváděných údajů asi 80 metrů, takže nejde o vysokohorský výstup, ale spíše o delší výlet proměnlivou krajinou.
Trasa vede po lesních úsecích, loukách i okolím menších vodních ploch. Značení tvoří žluté obdélníky s modrou šipkou. Protože jde o průběžnou stezku, nikoli okruh, je dobré předem promyslet návrat z cíle nebo výlet naplánovat jako cyklovýlet. Pěší návštěvníci mohou využít spojení do Kralovic a odtud autobus směrem na Vysokou Libyni; aktuální dopravní možnosti je vhodné ověřit před cestou.
Putování světem bohů
Celkem sedmnáct zastavení představuje božstva a další postavy spojené se slovanskou mytologií. Na začátku putování se návštěvník setká například se Svantovítem a Perunem, později také se Svarogem a Svarožiem, Radegastem, Živou a Moranou nebo Chorsom. Dalšími zastaveními jsou Veles, Volos, Tur, Triglav, Bělobog, Meluzína a Vodník.
Výklad na tabulích vychází především z knihy Josefa Růžičky Slovanská mytologie z roku 1924, doplňují jej další publikace a internetové zdroje. Je proto užitečné vnímat stezku především jako popularizační a výtvarně pojatý průvodce. Podoby bohů vytvořené studenty jsou současnou interpretací a informace na trase nelze automaticky chápat jako úplný obraz dnešního odborného poznání slovanského náboženství.
Výlet pro pěší i cyklisty
Délka kolem dvaceti kilometrů předurčuje stezku k celodennímu pěšímu výletu nebo pohodovému cyklovýletu. Odměnou není jen tematický příběh, ale také klidná krajina mezi menšími obcemi, výhledy z vrchů a drobné prvky místní historie. Podle turistického přehledu stezka spojuje slovanskou mytologii také s přírodou, historií a smírčími kříži.
Než se vydáte na cestu, vyplatí se stáhnout mapu a informační leták, na které odkazuje obec Bílov. Povrch se může v jednotlivých úsecích měnit a trasa není bezbariérová. Stav značení, tabulí i výtvarných prvků se navíc může časem proměňovat. Přesto zůstává stezka zajímavým příkladem toho, jak mohou malé obce společně vytvořit výletní trasu, která dává krajině vlastní příběh.