V Borku u Kozojed stojí jeden z nejvzácnějších dokladů staršího venkova na Plzeňsku. Polygonální roubená stodola, typ stavby, který z regionu téměř zmizel, je součástí souboru dřevěných staveb z 18. a 19. století. Právě tady začne 10. října 2026 komentovaná automobilová exkurze krajinou někdejšího plaského panství.
Výprava spojí roubené usedlosti, mlýn, vodní díla, hospodářský dvůr i kostel. Nejde přitom o putování mezi izolovanými památkami. Smyslem je sledovat, jak spolu jednotlivé prvky souvisely a jak cisterciáci během staletí proměňovali krajinu prací, cestami, rybníky, dvory a sakrálními stavbami.
Borek a poslední svědkové dřevěného venkova
Borek je podle katastrálního členění součástí obce Kozojedy, nikoli Kaznějova. Pro návštěvníky je důležité označení Borek u Kozojed, které odpovídá názvu zdejšího katastrálního území. Na návsi a v okolí se dochovalo několik lidových dřevěných staveb. Největší pozornost poutá polygonální stodola, v regionu mimořádně vzácný typ hospodářské stavby.
Podobné stodoly bývaly v minulosti rozšířenější na severním i jižním Plzeňsku a na Klatovsku. Postupně však mizely spolu s tradiční venkovskou zástavbou. Borský soubor proto nepřipomíná jen způsob stavění, ale také podobu hospodaření, při němž byly obytné a hospodářské objekty přirozenou součástí jedné usedlosti.
Piplův mlýn a krajina formovaná vodou
Další zastávkou bude Piplův mlýn na řece Střele pod Borkem. Dříve se mu říkalo Žaloudkův a písemně doložen je nejpozději v 16. století. V minulosti k němu vedl zhruba dvě stě metrů dlouhý náhon od jezu. Mlýn měl v 17. století tři mlýnská složení a stoupu, později se jeho provoz proměňoval.
Historii objektu poznamenaly dvě katastrofy. Velká povodeň v roce 1872 zničila mlýnici i vodní dílo a po obnově mlýn v roce 1915 vyhořel. Následná novostavba už měla Francisovu turbínu a pilu. Dnes je objekt využíván jako pila a nemá funkční vodní motor, takže nejde o běžně přístupnou památku. Během exkurze však bude možné vnímat jeho polohu v systému řeky a okolní krajiny.
Od mlýna se účastníci vydají pěšky k soutoku Berounky a Střely. Trasa měří přibližně dva kilometry tam i zpět a ukáže, proč byly vodní toky pro klášterní hospodářství tak důležité. Nešlo jen o zdroj energie pro mlýny, ale také o prvek, který ovlivňoval dopravu, zemědělství i umístění staveb.
Jarov, Trojer a Třemošnice
Automobilový konvoj poté zamíří do Jarova, dříve označovaného jako Rájov. Ves s první historickou zmínkou z roku 1250 si uchovala několik dřevěných staveb z první poloviny 19. století. Jejich význam podtrhuje skutečnost, že byl Jarov v roce 1995 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.
Součástí programu bude bývalá škola, která začala sloužit v roce 1906 a byla uzavřena v roce 1959 kvůli nedostatku dětí, i roubená sýpka s pavláčkou u čp. 2. Právě takové hospodářské objekty pomáhají pochopit, jak fungovala tradiční usedlost a jakou roli v ní mělo skladování úrody.
Další zastávky připomenou vodní dílo Trojer na říčce Třemošné a hospodářský dvůr Třemošnice v katastru Žichlic. Z rybníka se dochovaly části hráze v Chotiné, zatímco z někdejšího klášterního dvora zůstala barokní stodola. Boční křídla nahradily novější objekty, a trasa tak ukáže i proměnu historických areálů v současnosti.
Závěr u kostela v Plané u Nynic
Exkurze skončí u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plané u Nynic, nikoli v Plané u Mariánských Lázní. Kostel je kulturní památkou chráněnou od roku 1958 a zároveň leží na území evidovaném jako archeologické naleziště první kategorie. Uzavírá tak putování, v němž se střídají doklady každodenní práce, vodního hospodářství i duchovního života.
Akce se uskuteční v sobotu 10. října 2026 od 14 hodin. Sraz je na návsi v Borku u Kozojed, konec přibližně v 18 hodin u kostela v Plané u Nynic. Přesuny mezi místy proběhnou v konvoji vlastních automobilů, celá trasa měří zhruba 28 kilometrů. Pěší úsek od Piplova mlýna vyžaduje turistickou obuv.
Exkurzi vede Mgr. et Mgr. Pavel Beneš a pořádá ji Centrum baroka Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Vstupné je dobrovolné, kapacita konvoje činí nejvýše 50 osob a rezervace je nutná na telefonním čísle 373 396 410. Krajina kolem Plas tak nabídne možnost poznat památky nejen jako jednotlivé objekty, ale jako propojený celek, který stále žije vlastním současným životem.