Co se jedlo na dvoře Petra Voka, jak vypadalo prostírání a jaká pravidla platila u šlechtického stolu? Na tyto otázky odpovídá hraná večerní prohlídka v Zámecké lékárně v Třeboni. Program známý jako Hodování za Petra Voka se v novějších materiálech objevuje také pod názvem O jídle, pití a stolování s paní Zuzanou a kuchařem Jáchymem.
Renesanční hostina v domě knih
Největší kouzlo prohlídky nespočívá jen v ochutnávce, ale především v prostředí. Dům v Březanově ulici vznikl na začátku 17. století na místě dvou měšťanských domů, které Petr Vok po svém přesídlení do Třeboně koupil. Nechal jej upravit jako palác pro svou knihovnu, obrazárnu a další umělecké předměty. Stavba začala roku 1605 a knihy se do nového sídla stěhovaly v letech 1607 a 1608.
Třeboň se stala Vokovým sídelním městem poté, co v roce 1602 prodal Český Krumlov císaři Rudolfu II. Spolu s ním se přesunul i početný dvůr, podle údajů Národního památkového ústavu více než 140 lidí. Právě takový dvůr potřeboval zásoby, kuchaře, služebnictvo i propracovaná pravidla reprezentace. Stolování proto nebylo pouze otázkou nasycení, ale také společenskou událostí.
Co čeká návštěvníky u stolu
Prohlídka je postavená jako divadelní setkání s postavami Zuzany Vojířové a kuchaře Jáchyma. Výklad se přirozeně propojuje s hranými scénkami, díky nimž se návštěvníci dozvědí, co se v 17. století jedlo a pilo, jak se servírovalo a jaké zvyklosti se u stolu dodržovaly.
Součástí základního programu bývá sklenka vína a jedna menší ochutnávka připravená podle dobových receptů. Nejde tedy o plnohodnotnou hostinu, ale o několik chuťových zastavení, která mají dokreslit vyprávění. Při konkrétním uvedení se v degustační nabídce objevily například škvarkový bochánek, kuba s pečeným kuřátkem a perníkovou omáčkou, ryba na bílém chlebu nebo medová kulička s ořechy. Podoba menu se však může měnit.
Program pracuje také s obrazem Petra Voka jako labužníka a bonvivána, který si nechával dovážet vybrané potraviny a vína. Údaje o jeho oblíbeném pivu z Rakovníka či některých neobvyklých pochoutkách je vhodné vnímat spíše jako součást scénáře a dobové tradice než jako beze zbytku doložená fakta.
Zuzana Vojířová mezi dějinami a pověstí
Výraznou průvodkyní příběhem je Zuzana Vojířová. Historicky patřila k okruhu lidí kolem Kateřiny z Ludanic a později zaujímala významné místo v rožmberském dvoře. Její obraz jako blízké společnice Petra Voka se ovšem v průběhu času proměňoval a ovlivnily jej pověsti, literatura i divadelní zpracování.
Prohlídka proto není akademickou přednáškou, ale živou interpretací renesančního života. Právě spojení doložitelných reálií s divadelní nadsázkou může návštěvníkům přiblížit dobu srozumitelněji než samotný výčet letopočtů. Zároveň je dobré rozlišovat mezi historickým kontextem a tím, co patří k uměleckému zpracování programu.
Od knihovny přes lékárnu k dnešnímu zážitku
Název Zámecká lékárna připomíná pozdější dějiny objektu. V přízemí bydlel lékárník, v patře od roku 1727 lékař a lékárna se sem později přestěhovala z Ruthardova domu. Původní mobiliář ani vybavení lékárny se nedochovaly, zachovaly se především části zdí, omítek a výmalby. Objekt proto prošel rozsáhlou rekonstrukcí pod dohledem památkové péče.
Dnes je celý dům zpřístupněn veřejnosti a konají se v něm prohlídky, výstavy, kulturní programy i gastronomické akce. Příběh stolování tak doplňuje širší obraz Vokova světa. Jeho kunstkomora nezahrnovala jen knihy a obrazy, ale také hodiny, dalekohledy, matematické a navigační přístroje, modely, textilie, koberce, portréty, stolní nádobí a další pozoruhodnosti.
Tip pro návštěvu Třeboně
Hraná prohlídka je vhodná pro ty, kdo chtějí poznat Třeboň trochu jinak než při běžné návštěvě zámku. Večerní atmosféra, historický interiér a drobná ochutnávka vytvářejí komorní kulturně-gastronomický zážitek. Veřejná uvedení mívají omezenou kapacitu a termíny i ceny se mohou měnit, proto je před cestou nutné ověřit aktuální nabídku a rezervaci.
Zámecká lékárna stojí v historickém centru na adrese Březanova 118. Návštěvu lze spojit s prohlídkou třeboňského zámku, kde renesanční jídelna s číšemi, poháry a dobovým stolním nádobím nabízí další pohled na kulturu stolování 17. století. Po programu pak může přijít vhod místní kavárna, odpočinková zóna nebo obchod s historickou a dětskou literaturou.