V reprezentativních sálech Pražského hradu se při státních návštěvách objevují květiny, které vyrostly jen kousek odtud. Produkční zahrady na severním předpolí Hradu nejsou pouhou kulisou: na přibližně čtyřech hektarech se pěstuje ovoce, zelenina i květiny pro potřeby Kanceláře prezidenta republiky. Zahradnická práce tu tak přímo navazuje na slavnostní a protokolární život jednoho z nejznámějších českých sídel.
Zahrada, která má co sklízet
V zahradách najdeme skleníky, záhony i ovocný sad. Výpěstky se využívají v hradním provozu a květiny odtud zdobí reprezentační prostory při významných příležitostech. Místo spojuje něco, co se u Pražského hradu nemusí na první pohled čekat: historickou krajinu a praktické, dodnes fungující zahradnictví.
Část areálu leží na pozemcích někdejší bažantnice, kterou zde založil Rudolf II. Z někdejšího chovu bažantů se zachovala především stopa v historii místa; dnes tu rostou ovocné stromy. Další plochy zabírají pěstitelské záhony a skleníky. V zahradách se tak mění nejen to, co se pěstuje, ale i jejich role: někdejší součást panovnického zázemí slouží současnému provozu hlavy státu.
Plečnikův včelín pro Masaryka
Nejvýraznější drobnou stavbou zahrad je Masarykův včelín. Vznikl v polovině 30. let 20. století na přání prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Architekt Josip Plečnik pro něj zvolil místo v ose Masarykovy vyhlídky a navrhl jej jako kopii včelína z obce Bystrička na Slovensku. Stavbu zhotovili slovenští tesaři tradičními postupy.
Včelín je určen pro osm včelstev. Med se využívá pro protokolární potřeby Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu. Po opravě byl znovu zpřístupněn pohledu z Masarykovy vyhlídky. Pražský hrad v roce 2024 uvedl také údaj o možné roční produkci medu na jeden úl; jde však o tehdy zveřejněnou informaci, nikoli o záruku každoroční sklizně.
Prezidentská vila v zahradním sousedství
U zahrad stojí také Lumbeho vila, známá jako prezidentská vila. V 19. století ji nechal postavit chirurg Karel Lumbe a od roku 2005 slouží jako sídlo hlavy státu. Její poloha připomíná, že toto území není jen pěstitelským areálem: patří k širšímu zázemí Hradu, v němž se potkává historická architektura, zahradnictví i současné státní funkce.
Pro návštěvníka je podstatné, že produkční zahrady nemají běžnou sezonní otevírací dobu jako některé jiné hradní zahrady. Veřejnosti se zpřístupňují jen při vybraných příležitostech, případně na zvláštní povolení. Termíny se mohou měnit, proto je před cestou vhodné ověřit, zda se zahrady právě otevírají. Možnost nahlédnout do areálu nelze automaticky předpokládat.
Včelín lze zahlédnout i z Jeleního příkopu
Kdo se do produkčních zahrad nedostane, může zkusit Jelení příkop a Masarykovu vyhlídku. Odtud lze spatřit Masarykův včelín, aniž by návštěvník vstupoval do uzavřeného zahradnického areálu. Jelení příkop se otevírá podle sezony a aktuálního provozu, takže se vyplatí předem ověřit jeho přístupnost.
Produkční zahrady ukazují méně známou stránku Pražského hradu. Za jeho slavnostními sály a nádvořími stojí i místo, kde se sází, sklízí a pečuje o včelstva. Právě propojení každodenní práce s historickou krajinou dává tomuto koutku Prahy osobitý půvab — i když si jej většina návštěvníků může prohlédnout jen zvenčí.