Jen málokterá drobná sakrální stavba v české krajině spojuje tak výrazně architekturu, historickou paměť a živou tradici jako kaple svaté Rozálie v Žamberku. Na místě zvaném Na Rozárce, na Kapelském vrchu nedaleko Tyršovy rozhledny, vznikla roku 1682 jako výraz vděčnosti za odvrácení moru. Dnes je tichým cílem procházek i poutníků a zajímavou zastávkou při poznávání města a jeho okolí.
Pět patronů proti morové hrozbě
Kaple není zasvěcena pouze svaté Rozálii. Její patrocinium tvoří hned pětice světců: svatá Rozálie, svatý Roch, svatý Šebestián, svatý Mikuláš a svatý Martin. První tři jména se v evropské křesťanské tradici výrazně pojí s ochranou před morem a epidemiemi, zatímco svatý Mikuláš a svatý Martin patří k významným a široce uctívaným světcům.
Toto neobvyklé zasvěcení připomíná nejistotu a obavy, které morové epidemie v minulosti vyvolávaly. Kaple proto nebyla jen okrasou na návrší. Stala se viditelným poděkováním za záchranu a místem, kde lidé mohli svou vděčnost i naději vyjádřit. Latinský nápis na průčelí jména patronů dodnes připomíná.
Šestiboká stavba s výraznými detaily
Žamberská kaple patří k raně barokním památkám a zaujme především svým centrálním šestibokým půdorysem. Stěny člení lizénové, respektive risalitové rámce a půlkruhově zaklenutá okna. Stavba tak působí kompaktně a vyváženě, přestože jde o poměrně malý objekt. Autora kaple se podle dostupných údajů určit nepodařilo.
Nejzdobnější část se nachází na západní straně. Obdélný kamenný portál má ostění zdobené okřídlenými hlavičkami andílků. Nad vstupem se zvedá rozeklaný segmentový štít s aliančním znakem pánů z Bubna a Litic a s letopočtem 1682. Právě rok založení je tak na stavbě připomenut nejen v historických dokumentech, ale i přímo v její tváři.
Interiér je členěn plochými arkádami a uzavírá jej kupole. Nad kaplí se zvedá jehlancová střecha, na jejímž vrcholu stojí šestiboký sanktusník s lucernou, makovicí a křížkem. Původně byla střecha i sanktusník pokryty břidlicí. I když návštěvník nemůže vždy počítat s běžně otevřeným interiérem, vnější podoba stavby nabízí dostatek detailů k pozornému prohlédnutí.
Opravy, které udržely kapli při životě
Kaple během staletí několikrát prošla opravami. Zásahy jsou doloženy už z let 1712 a 1769. Po další obnově v roce 1827 byla stavba roku 1834 slavnostně vysvěcena. Později musela být opravena také po zásahu bleskem v roce 1874, následovala obnova v roce 1882 a další práce v letech 1978 až 1980.
Tehdy dostala nový povrch, byla omítnuta a vybílena, opravena byla věžička a odstraněny nejbližší stromy. Významnou roli sehráli místní věřící, kteří při pomocných pracích odpracovali bez nároku na odměnu celkem 1523 hodin. Obnova tak nebyla jen stavebním zásahem, ale také dokladem vztahu místní komunity k vlastní památce.
Rozsáhlejší péče pokračovala po roce 2004. V letech 2005 a 2006 se obnovoval interiér, výmalba, nátěry stěn i inventáře a opravovala se okna s okenicemi. Přispěly Pardubický kraj, město Žamberk i dobrovolní dárci. Kaple byla znovu vysvěcena při poutní mši 3. září 2005. O dva roky později se opravila střecha a věžička, v roce 2009 pak vstupní portál. Tím byla završena celková obnova zahájená v předchozích letech.
Poutní místo nad Žamberkem
Kaple svaté Rozálie není pouze připomínkou událostí ze 17. století. Poutní tradice zde pokračuje a poutní mše se podle duchovní správy koná zpravidla první neděli v září. Konkrétní termín a čas je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou měnit. Běžný stálý návštěvní režim kaple není uváděn; interiér bývá přístupný především při bohoslužbách nebo při zvláštních příležitostech.
Návštěvu lze spojit s výstupem k Tyršově rozhledně, známé také jako Rozálka, a s procházkou nad městem. Kapelský vrch tak nabízí výlet, při němž se potkává barokní památka, výhledová lokalita i stále živá duchovní tradice. Při případné účasti na mši je samozřejmé respektovat klid a pravidla sakrálního prostoru.