V jihovýchodní části Žamberka stojí zámek, na kterém se během staletí podepsalo hned několik architektonických období. Renesanční čtyřkřídlé sídlo se postupně proměnilo barokními a rokokovými úpravami a na přelomu 19. a 20. století získalo výraznou secesní podobu. Právě spojení staršího stavebního základu s mladší fasádou dělá ze žamberského zámku pozoruhodnou městskou památku.
Od renesančního sídla k reprezentativnímu zámku
Počátky dnešního zámku sahají na konec 16. století. Jeho vznik je spojován s Mikulášem Bubnou z Litic, jehož rod držel žamberské panství více než dvě stě let. Původní stavba měla podobu čtyřkřídlého renesančního sídla s vnitřním nádvořím. To doplňovaly arkády a psaníčková sgrafita, typické prvky tehdejší šlechtické architektury.
Renesanční základ však dnes není jedinou vrstvou, kterou návštěvník na zámku vnímá. V letech 1653 až 1711 se uskutečnily rozsáhlé barokní změny, zaměřené především na interiéry a nádvoří. Na začátku 19. století následovaly úpravy v rokokovém duchu. Zámek tak postupně získával reprezentativnější vzhled a přizpůsoboval se vkusu i potřebám svých majitelů.
Secesní tvář z přelomu století
Nejvýraznější proměnu prodělal areál mezi lety 1881 a 1925. Tehdy se upravovaly interiéry, fasáda i druhé nádvoří a jihovýchodní stranu doplnil secesní vstupní portál. Právě tato etapa výrazně ovlivňuje dnešní vnímání zámku. Přestože jeho kořeny zůstávají renesanční, při pohledu zvenčí působí především jako sídlo s elegantní secesní podobou.
Zámek je díky tomu zajímavý nejen jako jednotlivá památka, ale také jako názorný příklad toho, jak se historické stavby proměňovaly podle dobového vkusu. V jednom areálu se zde čitelně potkávají renesance, baroko, rokoko i secese. Objekt je evidován jako kulturní památka a je součástí městské památkové zóny Žamberka.
Park, který zve k procházce
K zámku patří také zámecký park, jenž je podle městských materiálů jedním z vyhledávaných míst návštěvníků Žamberka. Na začátku 19. století byl zveleben a doplnily jej exotické dřeviny, kašna se slunečními hodinami a empírový pavilon. Podklady jej popisují jako anglický park plynule navazující na oboru; konkrétní rozsah veřejně přístupných ploch a současný režim vstupu je však vhodné ověřit před návštěvou.
Park představuje pro běžného návštěvníka nejdostupnější část zámeckého areálu. Nabízí možnost vnímat zámek v širším prostředí, nikoli jen jako samostatnou fasádu. Procházka se dá spojit s poznáváním historického centra a dalších žamberských zajímavostí, například městského muzea, domku Prokopa Diviše nebo Tyršovy rozhledny.
Šlechtické sídlo, které dnes slouží škole
Posledními šlechtickými vlastníky byli Parishové, kteří na zámku sídlili do roku 1948. V témže roce byl areál zestátněn. Po roce 1990 se v rámci restitucí vrátil baronu Parishovi, později se však jeho využití znovu proměnilo. V roce 2004 Pardubický kraj uzavřel dohodu o odkoupení areálu pro potřeby školství.
Dnes v zámku působí Střední škola obchodu, řemesel a služeb. Areál tak není běžně přístupný jako klasický prohlídkový zámek s pravidelnými návštěvními okruhy. Při výletu je proto třeba počítat především s pohledem na exteriér a s návštěvou těch částí parku, které jsou přístupné. Případné mimořádné prohlídky, kulturní akce nebo aktuální režim vstupu je nejlepší ověřit u školy či města Žamberk.
Součást žamberského výletu
Zámek je cenný právě svou proměnlivostí. Připomíná šlechtické sídlo Bubnů z Litic, pozdější stavební vkus i složitý osud aristokratického majetku ve 20. století. Zároveň ukazuje, že historická památka nemusí zůstat uzavřeným muzeem – může dál sloužit praktickému účelu. Pokud zamíříte do Žamberka, vyplatí se jej vnímat společně s parkem a dalšími památkami města jako jednu z etap poznávání Podorlicka.