V přízemí domu na Masarykově náměstí se skrývá příběh Zbirožska, který by při běžné procházce městem mohl zůstat nenápadný. Městské muzeum Zbiroh připomíná, že zdejší kraj nebyl po staletí jen zemědělskou oblastí. Významnou roli v jeho vývoji hrála železná ruda, hutnictví, kovovýroba a řemesla navázaná na zpracování kovu.
Kraj, kde se těžila ruda a vyráběly nástroje
Stálá expozice sleduje hospodářské a společenské dějiny Zbirožska především prostřednictvím železářství. Na Františkově byla roku 1801 postavena vysoká pec a v 18. a 19. století se v regionu rozvíjela také kovovýroba. Zdejší řemeslníci se věnovali mimo jiné výrobě kleští a kladiv, tedy předmětů, které měly praktické využití daleko za hranicemi samotného Zbiroha.
Muzeum přibližuje rovněž systém místních cechů a řemesel. Zvláštní pozornost věnuje cvočkařství, dnes již zaniklé profesi, která patřila k méně známým podobám zdejší kovovýroby. Právě takové příběhy dávají návštěvě smysl: za obecnými pojmy jako průmysl nebo řemeslo se objevují konkrétní lidé, jejich práce a každodenní život města.
Strousbergův velký plán, který se neuskutečnil
Jedním z nejzajímavějších témat expozice je podnikání Henryho Bethela Strousberga. Pruský podnikatel, kterému se přezdívalo „král železnic“, koupil zbirožské panství v roce 1868. V kraji chtěl vybudovat rozsáhlý železářský komplex a spojit zdejší možnosti s velkorysými železničními záměry.
Plán však narazil na finanční realitu. Po krachu na vídeňské burze v roce 1873 se Strousbergův podnikatelský projekt rozpadl. Jeho záměry přesto zůstaly výraznou stopou v historii Zbiroha i okolní krajiny. Muzeum tak nenabízí jen přehlídku starých předmětů, ale také pohled na dobu, kdy průmyslový rozvoj sliboval městu zásadní proměnu.
Od cvočků k tabatě a venkovské domácnosti
Vedle železářství představuje muzeum také místní továrničku Václava Jíši na kuřácké náčiní. Její výrobky z přelomu 19. a 20. století jsou připomínkou drobného podnikání, které mohlo mít v regionu překvapivě osobitý charakter. Jde o jednu z místních rarit a ukázku řemeslně zpracovaných předmětů, jež se vymykají běžné představě o průmyslové historii.
Od kovu a podnikání se návštěvník může přesunout k mnohem skromnějšímu obrazu života na venkově. Selská jizba je vybavena starožitným malovaným nábytkem z 19. století a drobnými předměty každodenní potřeby. Právě toto spojení průmyslových dějin s prostředím běžné domácnosti ukazuje Zbirožsko v širších souvislostech.
Muzeum železářství i odkaz J. V. Sládka
Městské muzeum bylo založeno v roce 1933. Původně sídlilo v prvním patře bývalé radnice, dnes se však nachází v přízemí budovy Muzea Josefa Václava Sládka na Masarykově náměstí. Obě instituce jsou propojené jedním návštěvnickým místem, jejich témata se ale liší. Městská expozice se soustředí na dějiny města, průmysl a řemesla, zatímco Sládkovo muzeum připomíná život a tvorbu významného zbirožského rodáka.
Sládkova část představuje básníkův soukromý život, literární a překladatelské dílo i jeho amatérské fotografie Zbiroha z konce 19. a počátku 20. století. Návštěva tak může nabídnout dvojí pohled na město: jednou jako na místo železářských plánů a dílen, podruhé jako na domov literáta, který zachytil jeho atmosféru.
Praktická návštěva ve Zbiroze
Muzeum najdete na adrese Masarykovo náměstí 28. Prohlídka městské expozice a výstavní části zabere přibližně hodinu. Otevírací doba i vstupné se mohou měnit; podle aktuálních údajů pro rok 2026 se v hlavní sezoně otevírá od čtvrtka do neděle, mimo sezonu platí odlišný režim. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace u muzea. Větší skupiny a zájezdy je třeba objednat předem.
Součástí nabídky jsou také krátkodobé výstavy, kulturní program a knihovna. Muzeum lze zařadit do širšího poznávání Zbiroha, například společně s návštěvou zámku a míst spojených se Strousbergovými železničními záměry. Pro každého, kdo chce pochopit, jak se v českých městech propojovaly suroviny, řemesla, velké podnikatelské sny a každodenní život, je to pozoruhodná zastávka.