Alfons Mucha je známý především jako malíř plakátů a autor Slovanské epopeje. Na zámku Zbiroh se však představuje i jako fotograf. V malé galerii zámeckého šenku jsou vystaveny snímky, které zachycují jeho rodinu, obyvatele Zbiroha i podobu zdejšího zámku na počátku 20. století.
Výstava není zajímavá jen pro milovníky Muchova díla. Nabízí také pohled do každodennosti místa, které dnes vnímáme především jako historickou památku. Na fotografiích se objevují lidé a zákoutí, jež mohou návštěvníci porovnávat se současnou podobou zámku a jeho okolí.
Fotografie jako pracovní nástroj i rodinná paměť
Mucha fotografii nepoužíval pouze jako záznam osobních okamžiků. Snímky mu sloužily také jako pomůcka při práci. Fotografoval postavy, jejich držení těla, oděvy i výraz a získané podklady mohl později uplatnit v rozsáhlých kompozicích.
Právě v tom spočívá jedna z nejcennějších vlastností zbirožské kolekce. Nejde jen o obrazy slavného umělce, ale o dokumenty, které ukazují, jak si Mucha připravoval materiál pro své dílo. Vedle rodinných fotografií se zde objevují také portréty místních obyvatel. Ti se tak stávají součástí příběhu umělcovy práce i historie města.
Dobová fotografie navíc zachycuje prostředí, které se během více než sta let proměnilo. Zámek, jeho okolí i lidé na snímcích nepůsobí jako abstraktní kulisa, ale jako skutečné místo, v němž Mucha žil a tvořil.
Ze Zbiroha k monumentálním obrazům
Zbiroh je spojený také se vznikem Slovanské epopeje. Mucha na tomto cyklu na zámku pracoval a část jeho tvorby vznikala právě zde, v prostoru dnešního Muchova sálu. Zámek tedy nebyl jen místem pobytu, ale také pracovním zázemím pro projekt, který později získal mimořádný význam v českém umění.
Některé fotografie posloužily jako předlohy pro postavy v epopeji. Při návštěvě výstavy je proto možné uvažovat o cestě od konkrétního člověka před objektivem k postavě na monumentálním plátně. Muchova práce se tím přibližuje běžnému návštěvníkovi: za velkolepými scénami se ukazuje pozorování lidí, hledání vhodného gesta a pečlivá příprava.
Dobová podoba výstavy představila přibližně čtyři desítky Muchových předlohových fotografií k epopeji. Rozsah expozice se však může v čase měnit. Její hlavní význam zůstává stejný – propojuje umělcovu fotografickou praxi s dílem, které si většina lidí spojuje výhradně s malířstvím.
Zámek jako místo Muchova života a práce
Zbiroh má za sebou dlouhou historii. Původně gotický hrad ze 13. století prošel později přestavbou na novorenesanční zámek. Ve 20. století se do jeho příběhu výrazně zapsal právě Alfons Mucha, který zde podle dostupných údajů pobýval v rozmezí let 1910 až 1928. Některé materiály města uvádějí užší období 1912 až 1928.
Podstatné však není pouze přesné datování pobytu, ale skutečnost, že Mucha se ke Zbirohu opakovaně vracel a využíval jej jako místo pro práci. Prohlídka fotografií tak doplňuje běžnou návštěvu zámeckých prostor o osobnější vrstvu. Ukazuje, kdo se v okolí pohyboval, jak mohl umělec vnímat zdejší prostředí a jak se místní realita promítla do jeho tvorby.
Krátké zastavení na zámku
Galerie zámeckého šenku je komorní expozicí, jejíž prohlídka podle provozovatele zabere přibližně 15 až 30 minut. V letní sezoně bývá výstava součástí Hradního okruhu, zatímco v zimním období ji lze navštívit samostatně. Režim návštěvy a případnou rezervaci je vhodné před cestou ověřit přímo u zámku, protože se může měnit.
Výstava fotografií je dobrým důvodem, proč se na Zbirohu nezastavit jen u architektury a výhledu. Připomíná konkrétní příběh umělce, jeho rodiny i lidí z města a ukazuje, že Slovanská epopej má své kořeny také v místě, které lze navštívit v Plzeňském kraji.