Jen málokterá zřícenina v Posázaví působí tak výrazně jako Zbořený Kostelec. Zbytky hradu stojí na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Sázavy, nedaleko soutoku s Kamenickým potokem. Pod nimi se řeka stáčí v meandru, na protějším břehu leží stejnojmenná vesnice a okolní svahy zakrývá les. Výlet sem tak není jen návštěvou historické památky, ale také působivým setkáním s krajinou.
Hrad, o jehož počátcích se stále diskutuje
Původní jméno hradu znělo Kostelec, případně Kostelec nad Sázavou. Jeho založení se nejspíše klade do doby vlády Václava II. a hrad mohl vzniknout jako královské sídlo. Jistotu však nemáme ani u nejstarší stavební podoby, ani u přesného data první písemné zmínky. Prameny uvádějí rok 1341 nebo 1342. Odborníci proto upozorňují, že složitý vývoj hradu dosud není zcela objasněn.
Ve 14. století se Kostelec dostal do zástavy Oldřicha Medka z Valdeka, který držel nedaleký Týnec. Karel IV. jej později vykoupil, hrad se však znovu ocital v rukou různých zástavních držitelů. Jeho poloha nad řekou nebyla pouze malebná. Ostroh umožňoval kontrolu okolního prostoru a z hradu se dalo účinně sledovat dění v údolí Sázavy.
Loupeživý pán a dvě obléhání
Nejdramatičtější kapitoly dějin Kostelce se odehrály v 15. století. Hrad tehdy držel Kuneš z Dubé, řečený Rozkoš, který odtud podnikal loupežné výpady během mocenských střetů s Jiřím z Poděbrad. Kostelec byl v letech 1449 až 1450 obléhán a roku 1450 dobyt.
Novým držitelem se stal Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. Ten nechal hrad obnovit a rozšířit, mimo jiné o nový palác. Klid však netrval dlouho. V roce 1467 Kostelec znovu dobylo vojsko Jiřího z Poděbrad. Tentokrát byl hrad pobořen a už nikdy nebyl obnoven. Právě díky této historii dnes návštěvník v okolí nevidí jen romantické trosky, ale také stopy skutečných vojenských událostí.
Co uvidíte mezi zdmi a valy
Hradní areál je rozsáhlejší, než může při první návštěvě působit. Dochovaly se části příkopu a valu, zbytek brány, vysoké zdivo někdejších palácových budov, opěrné pilíře i pozůstatek okrouhlé věže nad řekou. Dispozici doplňoval parkán s relikty tří bran. V okolí se nachází také předsunutá věž a pozůstatky obléhacích postavení včetně hlavního obléhacího tábora.
Některé části stavby nelze v terénu vyložit úplně jednoznačně, což je pro milovníky archeologie spíše výhoda než nedostatek. Zbořený Kostelec vybízí k pomalejšímu procházení a představivosti. Tmavé až načervenalé zdivo vystupuje ze skalnatého podloží a nad ním se otevírají pohledy na Sázavu. Při stavbě byla podle regionálních údajů využita místní hornina známá jako peceradské gabro.
Lesy Čížova a romantika Posázaví
Zřícenina leží v krajině přírodní rezervace Čížov, která chrání členitý reliéf a poměrně zachovalé lesní ekosystémy na ploše téměř šedesáti hektarů. V okolí rostou bučiny, suťové lesy, habry, lípy i duby. Zmiňovány jsou také takzvané Posázavské smrky s větvemi nasazenými až ve vyšších částech kmene.
Atmosféra místa přirozeně oslovuje všechny, kdo vyhledávají spojení historie a krajiny. Posázaví navštěvoval také Karel Hynek Mácha a zdejší dojmy se tradičně spojují s jeho sbírkou Pomněnky Zasázavské. Zbořený Kostelec přitom nepůsobí jako upravený parkový areál. Jeho kouzlo spočívá právě v lesním prostředí, nepravidelných ruinách a výhledu, který se mění podle roční doby.
Jak výlet naplánovat
Zřícenina je volně přístupná a nejde o klasický návštěvnický objekt s pokladnou nebo pravidelnou otevírací dobou. Výlet lze začít v Týnci nad Sázavou, odkud se dá pokračovat pěšky nebo na kole směrem přes Zbořený Kostelec, Ledce a Poříčí nad Sázavou. Cyklistická varianta měří přibližně 20 kilometrů a lokalitou prochází také cyklotrasa číslo 19. Další možnost nabízí trasa mezi Zbořeným Kostelcem a Nespeky dlouhá zhruba 6,6 kilometru.
Poslední úsek ke hradu vede po strmé lesní stezce. Kočárky ani kola se na něj nehodí, proto je lepší nechat je pod stoupáním. Pevná obuv je na nerovném a za mokra kluzkém terénu praktickou nutností. Opatrnost je namístě také u skal a nad řekou, protože zřícenina nemá charakter zabezpečeného návštěvnického okruhu.
Výlet lze prodloužit návštěvou Týnce nad Sázavou s hradem, muzeem, expozicí týnecké kameniny a rozhlednou v gotické věži. Zajímavým pokračováním je také cesta podél Sázavy ke kostelu svatého Bartoloměje v Ledcích. Ať už přijdete pěšky, přijedete na kole, nebo místo spojíte s vodáckou cestou, Zbořený Kostelec nabízí přesně ten druh výletu, při němž se historie neodděluje od krajiny, ale vyrůstá přímo z ní.