Na první pohled může působit jako běžný most na okresní silnici. Zdemyslický most přes Úslavu je však mimořádně dobře dochovanou ukázkou historického silničního stavitelství. Přímá zděná konstrukce stojí při severovýchodním okraji obce na silnici III/1777 směrem k Žákavé, nedaleko kostela sv. Mikuláše.
Most byl v roce 2024 prohlášen kulturní památkou. Odborníci na něm oceňují především zachovanou podobu, promyšlené architektonické členění a použití tradičních kamenických postupů. Označuje se také jako empírový, přesnější je ale mluvit o stavbě s klasicizujícími a symetrickými prvky.
Čtyři oblouky a pečlivě skládaný kámen
Konstrukci tvoří čtyři klenební pole. Přibližná světlost oblouků činí 4,5 metru, 9,5 metru, 9,5 metru a znovu 4,5 metru. Krajní a střední části jsou utvářeny odlišně, což se promítá do celkového rytmu průčelí. Most doplňují zaoblená nároží a výrazný středový půlkruhový rizalit nad prostředním pilířem.
Na stavbě je dobře patrné, že kámen zde nebyl jen praktickým materiálem, ale také součástí výtvarného řešení. Líc pilířů tvoří velké opracované kvádry, pravděpodobně žulové. Klenební oblouky, nároží a středový rizalit jsou z pískovce, zatímco v horních partiích a na vnitřních stranách krajních pilířů se objevuje lomový kámen včetně místního buližníku. Rozdílná struktura materiálů dává mostu osobitý vzhled.
Při pozornějším pohledu lze na kamenných prvcích objevit stopy ruční práce. Dochovaly se například na krycích deskách parapetů i na soklu kříže. Připomínají dobu, kdy se jednotlivé části stavby opracovávaly tradičními kamenickými nástroji, nikoli průmyslově jednotným způsobem.
Kříž, který patří k mostu
Nejvýraznějším detailem není pouze samotná konstrukce, ale také pamětní kříž zasazený do střední části východní parapetní zdi. Na žulovém podstavci stojí vysoký litinový krucifix s postavou Ukřižovaného Krista. Nad hlavou je umístěna tabulka s nápisem INRI a na podstavci je vyznačen rok 1883.
Kříž propojuje technickou a duchovní stránku místa. Most nebyl jen důležitou cestou přes řeku, ale také výrazným bodem v krajině a součástí každodenního života obce. Datace může zároveň pomoci při uvažování o stáří mostu, sama o sobě však není úplným stavebním dokladem.
Historie v místním podání
Podle regionálního historického vyprávění nechala most v roce 1883 postavit tehdejší okresní správa cest za Rakouska-Uherska. Stejný pramen uvádí, že kolaudace přišla až v roce 1929 a že nová stavba nahradila starší dřevěnou lávku. Tyto údaje je třeba chápat jako součást místního kronikářského podání, protože v dostupné památkové dokumentaci nejsou podrobně doloženy stavebním spisem.
V obci se také traduje, že most odolal velkým povodním i nánosům ledu. Při silném zámrzu v roce 1947 měly být ledové kry u mostu odstřelovány. Ať už jednotlivé události probíhaly přesně jakkoli, připomínají, jak důležitou roli měl přechod přes Úslavu pro zdejší dopravu.
Památka, která stále slouží
Výjimečnost mostu spočívá také v tom, že nezůstal pouze historickým exponátem. Stále po něm vede veřejná silnice a jeho vozovka má novodobý živičný povrch. Jinak se podle dostupných podkladů zásadní změny konstrukce nedochovaly. Parapety jsou zakončeny opracovanými kamennými deskami a celek si uchovává původní měřítko i symetrické členění.
V době památkového řízení byl technický stav hodnocen jako celkově uspokojivý, místy se však objevovaly praskliny, poškozené spáry, náletová vegetace a lokálně uvolněné zdivo. Příčinou je především zatékání a působení mrazu. Doporučena proto byla citlivá obnova, která by zahrnovala také konzervaci kamenických prvků a kříže.
Most lze spojit s procházkou Zdemyslicemi a návštěvou nedalekého kostela sv. Mikuláše. Protože jde o součást běžné silnice, není zde návštěvnické zázemí ani vyhrazená prohlídková trasa. Při prohlídce je nutné respektovat provoz a nevstupovat do vozovky ani na konstrukční části mostu. Nejlépe vynikne z bezpečného místa při okraji komunikace, kde lze zároveň pozorovat rozdíly mezi opracovanými kvádry, pískovcovými oblouky a hrubším lomovým zdivem.