Jeho jméno je spojené s Blovicemi, Prahou i poválečnou obnovou míst zasažených nacistickým násilím. Architekt František Nejdl se narodil v roce 1896 v Hradišti u Blovic, ale svou prací překročil hranice regionu. Výstava v Muzeu jižního Plzeňska ukáže, jak pestrý byl jeho profesní i osobní život a jak se architektura první republiky promítala do konkrétních staveb.
Od Hradiště ke studiu architektury
Nejdl vyrůstal v prostředí hradišťského zámku, kde jeho otec působil jako zámecký zahradník. Po obecné a měšťanské škole v Blovicích pokračoval na II. české reálce v Plzni. V červenci 1914 byl přijat ke studiu architektury a pozemního stavitelství na pražském Českém vysokém učení technickém.
Jeho studijní cestu však přerušila první světová válka. Během vojenské služby byl v roce 1916 raněn a prodělal také malárii a španělskou chřipku. K architektuře se vrátil až po válce, v září 1919, a druhou státní zkoušku dokončil v roce 1925. Už během studia pracoval u profesora ČVUT Antonína Engla.
V profesním životě se věnoval projektování, technické a organizační přípravě staveb, jejich realizaci i hledání hospodárných řešení. Nezůstal přitom u jediné specializace. Podílel se na různých technických stránkách staveb a postupně se dostal k projektům, které dodnes patří k výrazným dokladům architektury a stavitelství 20. století.
Blovická spořitelna i pražské stavby
Výstava nazvaná Architekt František Nejdl: Stavitel nové republiky připomene jeho účast na významných projektech z období od 20. do 50. let. Mezi uváděnými stavbami jsou Masarykovy koleje, Francouzské školy v Dejvicích nebo budova Českého technického muzea na Letné. U jednotlivých projektů přitom není vždy přesně vymezeno, zda Nejdl působil jako hlavní autor, spoluautor, projektant nebo technický koordinátor. Jisté však je, že se na jejich přípravě či realizaci podílel.
Pro návštěvníky z jižního Plzeňska budou zvlášť zajímavé jeho místní vazby. Nejdl stojí také za autorským projektem blovické městské spořitelny a spojován je s projektem obecné a měšťanské školy v Blovicích. Právě dokumenty a archivní materiály k blovické spořitelně nabídnou pohled na to, jak se velké architektonické myšlenky mohly uplatnit v menším městě.
Od meziválečné modernizace k obnově Lidic
Nejdlova kariéra pokračovala i po druhé světové válce. V letech 1946 až 1952 spolupracoval na výstavbě nových Lidic a na obnově památníku Ležáky. Výstava připomene také jeho podíl na realizaci budov ústavů Československé akademie věd.
Tato etapa ukazuje architekta v jiné situaci než při tvorbě škol, kolejí nebo spořitelny. Nešlo pouze o novou výstavbu, ale také o hledání podoby míst, která byla násilně zničena a jejichž obnova měla význam pro celou společnost. František Nejdl zemřel 4. července 1975 v Praze.
Komiks v historickém zámku
Návštěvníky výstavou provedou komiksy zachycující Nejdlův soukromý i profesní život. Doplní je jeho kresby, archivní fotografie, dokumenty a exponáty ze soukromých i muzejních sbírek. Na přípravě se vedle Nejdlovy rodiny podílely Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni a ČVUT. Expozice je podle pořadatelů tlumočena také do znakového jazyka ve spolupráci se Spolkem neslyšících Plzeň.
Výstava se uskuteční od 3. září do 7. listopadu 2026 v zámku Hradiště, sídle Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Vernisáž je naplánována na 3. září od 17 hodin; konkrétní prostor v rámci areálu je vhodné před návštěvou ověřit u muzea.
Samotné místo stojí za pozornost. Zámek leží na ostrožně mezi řekou Úslavou a Komoranským potokem a jeho historie sahá ke gotické tvrzi, jejíž pozůstatky se dochovaly v suterénu. Areál postupně prošel renesanční, barokní, klasicistní i pseudogotickou proměnou. Dnešní podobu získal při přestavbě v letech 1872 až 1874.
Muzeum na adrese Hradiště 1 lze navštívit také kvůli dalším expozicím, například kapli svatého Ondřeje, měšťanským a šlechtickým interiérům, národopisu nebo historickým sklepům. Zámek je dostupný vlakem i autobusem a od železniční zastávky Blovice trvá cesta pěšky přibližně čtvrt hodiny. Aktuální návštěvní režim, vstupné a stav zámeckého parku, který je podle posledních informací dočasně uzavřen kvůli nebezpečí pádu stromů, je dobré před cestou ověřit přímo u muzea.