Jen málokteré místo na Nepomucku v sobě spojuje tolik rozdílných příběhů jako zámek Zelená Hora. Na výrazném vrchu ve výšce přibližně 536 až 537 metrů se odehrávaly středověké mocenské zápasy, vznikaly texty důležité pro české národní obrození a ve 20. století zde sloužili příslušníci Pomocných technických praporů. Zámek dnes stojí v katastru obce Klášter, zhruba kilometr od Nepomuku.
Od opevněného sídla k baroknímu zámku
Historie Zelené Hory sahá nejméně do roku 1221. Tehdy se v písemnostech objevuje opevněné sídlo, které patřilo mezi hrady budované za vlády Přemysla Otakara I. V okolí přitom už od 12. století působil cisterciácký klášter Pomuk. Založen byl v letech 1144 až 1145 a osadili jej mniši z německého Ebrachu. Jeho pozůstatky jsou dodnes patrné přímo v obci Klášter.
V roce 1419 obsadil Zelenou Horu husitský hejtman Mikuláš z Husi. O rok později husité vypálili nepomucký klášter a vrch se postupně dostal do světských rukou. Po husitských válkách zde vznikl hrad, který později prošel renesančními úpravami. Rozhodující proměnu přinesla léta 1670 až 1696, kdy Václav Vojtěch ze Šternberka nechal areál přestavět v raně barokním stylu.
Dnešní komplex tvoří tříkřídlá zámecká budova se zhruba 120 místnostmi, konírny, garáže, purkrabství s branou a věží a také kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha. V zámku se nachází kaple svatého Antonína, divadelní sál a reprezentativní pokoje. V kostele se dochovaly náhrobní kameny Šternberků a mramorové desky připomínající rod Colloredo-Mansfeldů.
Jednota zelenohorská a spor o rukopis
Zelená Hora sehrála významnou úlohu také v politických dějinách pozdního středověku. Dne 28. listopadu 1465 se zde sešli katoličtí páni a uzavřeli Jednotu zelenohorskou. Zavázali se ke vzájemné pomoci v konfliktu s králem Jiřím z Poděbrad. Událost ukazuje, že zdejší hrad nebyl pouze šlechtickým sídlem, ale také místem, kde se rozhodovalo o poměrech v českých zemích.
Se zámkem je spojován i Rukopis zelenohorský. Podle dostupných údajů měl být nalezen na podzim roku 1817. Zámecký úředník Josef Kovář jej pak v listopadu 1818 anonymně zaslal jako dar nově založenému Museu království Českého, dnešnímu Národnímu muzeu.
Rukopis se stal spolu s Rukopisem královédvorským významným symbolem národního obrození. Současně však zůstává předmětem dlouhodobého sporu o pravost a dobu vzniku textu. Národní muzeum při novodobém průzkumu použilo neinvazivní metody ke zdokumentování fyzického stavu rukopisů; jeho cílem nebylo jejich pravost potvrdit ani vyvrátit. Návštěvníci proto dnes nemohou očekávat, že rukopis uvidí přímo na Zelené Hoře. Je uložen ve sbírkách Národního muzea a vystavování je omezené.
Černí baroni připomínají temnější kapitolu
Po druhé světové válce převzala areál armáda a od roku 1948 byl zámek veřejnosti uzavřen. Působili zde také příslušníci Pomocných technických praporů, které komunistický režim využíval jako nástroj politické represe. Mezi vojáky na Zelené Hoře byl i spisovatel Miloslav Švandrlík.
Jeho zkušenosti se promítly do románu Černí baroni a následně také do stejnojmenného filmu z roku 1992. Díky tomu se Zelená Hora dostala do povědomí lidí po celé republice, přestože samotný areál zůstával dlouho nepřístupný a postupně chátral.
Zámek čeká na obnovu
Po restitucích a vleklých soudních sporech byla Zelená Hora spojena s vlastnictvím obce Klášter. V roce 2025 však nastala další změna: novým majitelem se stala společnost KLAUS Timber. Na zámku probíhají opravy obvodových zdí a balustrád, zároveň pokračuje stavebně-technický a restaurátorský průzkum věže.
Od 1. listopadu 2025 je objekt kvůli rekonstrukci uzavřen. Oficiálně se počítá s jeho znovuotevřením v sezoně 2027, přesný termín ani budoucí podoba návštěvnického provozu zatím nejsou známé. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace.
Co navštívit v okolí Nepomuku
I během uzavírky má výlet na Zelenou Horu smysl. V obci Klášter lze vidět pozůstatky někdejšího cisterciáckého kláštera, například románskou stavbu čp. 39, část ambitu s branami a další fragmenty středověké zástavby. Pod vrchem se nachází také Dvůr Šternberk s barokní sýpkou. Areál ukrývá Muzeum československé lidové armády, muzeum včelařství, galerii a původní armádní kinosál, kde se promítá film Černí baroni. Přístup se řídí aktuálním programem a komentovanými prohlídkami.
V Nepomuku stojí za návštěvu Městské muzeum a galerie, které představuje archeologické nálezy z kláštera, 3D model původního komplexu i předměty spojené se zámkem. Výlet lze doplnit prohlídkou historického centra, kostela svatého Jakuba Většího, Svatojánského muzea a barokního kostela svatého Jana Nepomuckého podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.