Jen málokde se dá historie města prožít tak názorně jako na Zelených parkánech v Kolíně. V těsném sousedství chrámu svatého Bartoloměje, kostnice, zvonice a Staré školy tu návštěvník prochází prostorem, který byl kdysi součástí obrany města. Dnes však parkán nepůsobí jako tvrdá vojenská hranice. Po revitalizaci se proměnil v přístupnou historickou zahradu a klidné místo uprostřed městské památkové zóny.
Úsek opevnění z doby rané gotiky
Dochovaná hlavní hradba v prostoru Zelených parkánů pochází přibližně z druhé poloviny 13. století. Patří k nejlépe zachovaným částem kolínského městského opevnění, jehož budování souviselo s rozvojem středověkého města. Hlavní hradba dosahovala podle historických údajů výšky zhruba šest až jedenáct metrů. U paty bývala silná přibližně dva metry a směrem vzhůru se zužovala. Obranný charakter zdůrazňovalo cimbuří.
Kolínské opevnění mělo podle původního uspořádání čtyři městské brány. Zelené parkány leží v úseku mezi někdejší Čáslavskou, označovanou také jako Horská brána, v prostoru dnešní Kutnohorské ulice a Kouřimskou branou. Procházka tak vede místem, kde se kdysi rozhodovalo o přístupu do města, zatímco dnes zde lidé hledají především odpočinek a historickou atmosféru.
Tři věže a jedna tajemná branka
V dochovaném úseku se zachovaly pozůstatky tří hradebních věží. Jedna stála u někdejší Horské brány, další byla začleněna do kostnice a třetí dnes tvoří jižní stěnu takzvané Staré školy. Tato věž zároveň souvisela s obranou Kouřimské brány. Jednotlivé stavby proto nejsou na návrší izolovanými památkami, ale částmi jednoho historického celku.
Zajímavým detailem je menší branka v hradbě západně od kostnice. Její původní účel se nepodařilo jednoznačně objasnit. Odborná literatura připouští i možnost, že vznikla ještě před založením města a před výstavbou raně gotického kostela. Právě takové nejisté, ale podnětné stopy dávají místu zvláštní kouzlo: návštěvník zde nevidí jen hotový příběh, ale také prostor pro otázky a další poznávání.
Od obrany města k zahradě
Parkán zůstal po dlouhou dobu nezastavěný mimo jiné díky tomu, že jej vlastnila kolínská obec. Ta jej pronajímala kolínskému děkanství, později arciděkanství, a pozemek tak sloužil jako zahrada, vinice nebo pastvina. Proměna opevnění v užitkový a odpočinkový prostor tedy nezačala až v současnosti. Zelené parkány měly po staletí civilnější podobu, přestože jejich hradby připomínaly původní vojenský účel.
Po revitalizaci, jejíž výsledek byl veřejnosti představen 20. září 2020, zde vznikla parkánová zahrada s růžemi, bylinkami a místy k posezení. Obnovena byla zeleň, přibyly keře a dřeviny a připraveny byly také záhony. Zahrada přitom historické prostředí nepřekrývá, ale doplňuje. Z hradeb, věží a okolních staveb vytváří přirozený rámec pro klidnou procházku.
Dešťová voda pomáhá nové zeleni
Součástí úprav je také praktické a ekologické řešení zavlažování. Dešťová voda ze střechy chrámu svatého Bartoloměje a okolí se svádí do akumulační nádrže s objemem přibližně 24 kubických metrů. Voda se následně používá k zalévání trávníku, bylinkové zahrady, stromů a keřů. Historický areál tak získal současnou podobu, která myslí nejen na vzhled, ale i na šetrné hospodaření s vodou.
Součást procházky po Bartolomějském návrší
Zelené parkány je nejlepší vnímat jako jednu část širšího Bartolomějského návrší. Návštěvu lze spojit s prohlídkou chrámu svatého Bartoloměje, kostnice, pozdně gotické zvonice a bývalé farní školy, v níž funguje interaktivní expozice. Teprve v jejich vzájemném sousedství vynikne, jak pestrý historický celek se v centru Kolína dochoval.
Parkány leží přímo u chrámu svatého Bartoloměje v historickém centru města. Aktuální režim vstupu do jednotlivých objektů, případné sezónní změny a kulturní program je vhodné před cestou ověřit u města Kolína nebo v turistickém informačním centru. Samotná procházka však nabízí především vzácné spojení: středověké opevnění, sakrální památky a živou zahradu, která vrací kdysi obrannému prostoru každodenní městský život.