Jen málokterý výlet v okolí Kolína nabídne tak rozmanité zastávky. V Radimi čeká renesanční zámek s malovanými stropy, v Kouřimi areál plný lidových staveb a tradičních příběhů a samotný Kolín představuje vrstevnaté město s gotickým chrámem, židovskými památkami i připomínkami válečných dějin.
Radim: renesance, která nezmizela pod barokní přestavbou
Zámek Radim vznikl přestavbou starší tvrze na šlechtické sídlo. Stavební práce byly dokončeny roku 1610 za Karla Záruby z Hustířan a objekt dodnes patří k výrazným ukázkám saské renesance. Jeho kouzlo spočívá také v tom, že nebyl zásadně proměněn pozdějšími slohy a uchoval si působivou podobu renesančního sídla.
Za pozornost stojí především malované záklopové stropy z let 1607 až 1610. Prohlídka však návštěvníka zavede i do černé a bílé kuchyně, šatlavy, zbrojnice, kanceláře panského hejtmana nebo ložnice princezen. Současné interiéry doplňuje renesanční mobiliář převážně západoevropského původu, takže nejde ve všech případech o původní vybavení zámku. Právě spojení dochované architektury a citlivě vytvořené atmosféry ale dává Radimi osobitý charakter.
Zámek má navíc neobvyklý rodinný a komunitní rozměr. Na jeho obnově se podílí majitel Bohuslav Opatrný společně s rodinou, přáteli a dobrovolníky. V areálu se konají koncerty, výstavy, svatby i tematické programy. Rodiny mohou využít dětské nebo kostýmované prohlídky, v sezoně bývá otevřená také zámecká kavárna. Aktuální návštěvní režim je vhodné ověřit před cestou, protože se mění podle období.
Kouřimský skanzen ukazuje život, nejen staré chalupy
Další zastávkou může být Muzeum lidových staveb v Kouřimi, které spravuje Regionální muzeum v Kolíně. Přenesené a rekonstruované objekty tu představují lidovou architekturu z různých oblastí Čech. Návštěva proto není jen procházkou mezi chalupami, ale také pohledem do způsobu bydlení, hospodaření a každodenního života našich předků.
Jednotlivé stavby doplňují interiéry, hospodářské zázemí i předměty, které pomáhají pochopit, jak fungovala tradiční venkovská domácnost. Velkou část atmosféry vytváří program Český rok na vsi. Během sezony připomíná lidové obyčeje, řemesla, zemědělské práce a sváteční tradice. Pokud se podaří návštěvu načasovat na národopisný pořad, mohou být k vidění ukázky tradičních činností a řemesel; zajímavé bývají například dožínkové slavnosti.
Skanzen v posledních letech prochází také modernizací. Nová vstupní budova dokončená v prosinci 2025 má nabídnout lepší návštěvnické zázemí včetně turniketů, samoobslužného kiosku a gastroprovozu. Praktické fungování jednotlivých služeb se však může během roku měnit. V areálu je třeba počítat s delším pobytem venku a chůzí mezi objekty.
Kolín pěšky: od náměstí ke gotickému návrší
Samotný Kolín se nejlépe poznává pěšky. Procházku lze začít u Veigertovského domu a pokračovat přes Karlovo náměstí. Historické centrum postupně odhaluje městské domy, výhledy k Labi, kolínský zámek i pozůstatky opevnění.
Nejvýraznějším cílem je Bartolomějské návrší. Na jednom místě se tu soustřeďuje chrám svatého Bartoloměje, gotická zvonice, barokní kostnice, stará farní škola a části městských hradeb. Parkány a zahrady přidávají k jinak monumentálnímu místu klidnější atmosféru. Návštěvní režim jednotlivých objektů se může lišit podle sezony, bohoslužeb a kulturních akcí, proto je dobré ověřit si předem, co bude právě otevřené.
Kolín má také výraznou židovskou stopu. V centru se dochovala část bývalého ghetta, synagoga a starý i nový židovský hřbitov. Tato místa připomínají, že dějiny města netvoří pouze křesťanské památky a městské opevnění, ale také staleté soužití různých komunit.
Práchovna a krajina bitvy u Kolína
Krátkou, ale působivou zastávkou je pozdně gotická věž Práchovna na zálabské straně města. Přibližně osmnáct metrů vysoká stavba bývala předsunutým stanovištěm opevnění a později střežila vstup na most přes Labe. Po roce 1757 sloužila jako sklad střelného prachu, podle čehož získala své jméno. Po rekonstrukci funguje jako vyhlídka. Výstup vede po schodišti a vstup je v současnosti pouze bezhotovostní; aktuální režim je vhodné zkontrolovat před návštěvou.
Výlet lze rozšířit o připomínku bitvy u Kolína, která se odehrála 18. června 1757 během sedmileté války. Rakouské vojsko vedené maršálem Leopoldem Daunem tehdy porazilo pruskou armádu krále Fridricha II. Krajina bojiště se rozkládá mezi více obcemi, nejvýraznější památkou je monument u Křečhoře. Stojí přímo v krajině někdejšího střetu a od roku 1958 je chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Trasa mezi Radimí, Kouřimí a Kolínem tak spojuje tři odlišné obrazy české minulosti: renesanční svět šlechty, proměnlivou tradici venkova a město, v němž se potkávají středověk, židovské dědictví i vojenské dějiny. Přesné dopravní spojení a otevírací doby jednotlivých míst se vyplatí ověřit podle aktuální sezony.