Kostel, který vyrostl z obnovy panství
Žibřidice, dnes místní část Křižan v Libereckém kraji, mají výraznou historickou dominantu. Na mírné vyvýšenině uprostřed sídla stojí kostel svatého Šimona a Judy, obklopený hřbitovem, zvonicí a ohradní zdí. I když je jeho interiér dlouhodobě nepřístupný, zvenčí stále představuje pozoruhodnou ukázku sakrální architektury spojené s obnovou panství Lemberk.
Podle starších podkladů existoval v Žibřidicích kostel už ve 14. století. Zmiňuje se soupis papežských desátků z roku 1352 a původní stavbou měl být dřevěný kostel, který v různých podobách sloužil až do 17. století. Dnešní budova vznikla v 70. letech 17. století, kdy hrabě Christoph Rudolf von Breda obnovoval své panství i jeho církevní stavby.
Za pravděpodobného autora je uváděn Caesar Biot, hraběcí stavitel známý také z přestavby bredovského rodového sídla. Jistotu o jeho autorství však dostupné údaje neposkytují. Přesto kostel dobře zapadá do období, kdy se po třicetileté válce obnovovala sídla, vesnice i náboženský život v severních Čechách.
Součástí je celý historický areál
Stavba má podobu jednolodního kostela s obdélnou lodí a presbytářem zakončeným polygonálně. Jeho vnější stěny podpírají opěráky. Západní hranolová věž není umístěna přesně v podélné ose kostela, což dodává objektu poněkud neobvyklé uspořádání. Na severní straně se nachází sakristie, respektive předsíň.
Hodnotu místa ale nelze oddělit od jeho okolí. K areálu patří také zděná zvonice s dřevěným patrem, kamenná ohradní zeď s branou a hřbitov. Ten byl přibližně kolem roku 1900 rozšířen. Starší a novější část dodnes odděluje terénní vlna, která pomáhá číst vývoj celého prostoru.
Areál je přístupný od severu pilířovou branou a díky své poloze zůstává výrazným orientačním bodem Žibřidic. Návštěvník zde tak neuvidí pouze osamělý kostel, ale soubor staveb a prvků, které společně vyprávějí o někdejší podobě obce i o způsobu, jakým se v minulosti pečovalo o mrtvé a o místní duchovní život.
Poslední oprava a dlouhé chátrání
Podle dostupných podkladů prošel kostel poslední doloženou opravou v roce 1948. Letopočet měl být umístěn nad západním portálem. V následujících desetiletích však jeho význam i pravidelná údržba slábly. K úplnému uzavření mělo dojít v roce 1963.
Od té doby se stavba podle uváděných informací postupně zhoršuje a dnes je popisována jako velmi špatně zachovaná. Přesný současný stavebně-technický stav ani nejnovější rozsah poškození se z dostupných údajů nedá spolehlivě určit. Jisté však je, že do interiéru nelze počítat s běžným vstupem a bez povolení není vhodné vstupovat ani do bezprostředně ohrožených částí areálu.
Právě dlouhodobé uzavření ukazuje, jak složité může být hledání nové budoucnosti pro venkovské kostely. Nestačí opravit střechu nebo fasádu. Je třeba vyřešit vlastnické vztahy, financování, bezpečnost i smysluplné využití objektu v obci, která má dnes převážně rekreační charakter a jen několik stovek trvale žijících obyvatel.
Proměna obce se promítla i do kostela
Žibřidice leží jihozápadně od Liberce v nadmořské výšce přibližně 330 až 390 metrů. Do poloviny 20. století šlo tradičně o německou obec. Po druhé světové válce odsun původního německého obyvatelstva zásadně proměnil místní komunitu a s ní i vztah k památkám, které po generace utvářely zdejší každodennost.
Příběh kostela svatého Šimona a Judy proto není jen dějinami jedné barokní stavby. Je také připomínkou přerušení místní kontinuity a obtížného hledání nového vztahu k opuštěným sakrálním místům. Obec Křižany se podle dostupných informací snaží o jeho obnovu, konkrétní rozsah prací, harmonogram ani financování však nejsou spolehlivě potvrzené.
Co si může návštěvník prohlédnout
Žibřidický kostel stojí za zastavení především pro svůj celek. Zvenčí lze vnímat raně barokní dispozici, věž, zvonici, hřbitov i kamenné ohrazení. Místo není klasickou turistickou atrakcí s pravidelnými prohlídkami, ale spíše tichou historickou zastávkou pro ty, kdo chtějí poznávat méně známou tvář Liberecka.
Protože přístupnost se může měnit a objekt je dlouhodobě uzavřený, je vhodné před návštěvou ověřit aktuální režim u obce Křižany. Samotný hřbitov je veden jako neopuštěný a jeho vlastnictví je uváděno na obec; tento údaj se však automaticky nevztahuje na vlastnictví kostela. I zvenčí je patrné, že zde nejde pouze o chátrající budovu, ale o významný historický areál, jehož další osud stále čeká na rozhodnutí.