Na zámecké půdě v Žihobcích se v létě ukrývá mateřská kolonie vrápenců malých. Právě proto je areál veden jako evropsky významná lokalita v soustavě Natura 2000. Půda přitom není běžně přístupnou expozicí – chránění letouni potřebují klid a vhodné podmínky. Návštěvník se s jejich životem seznámí především v muzeu a na přibližně kilometrové stezce v zámeckém parku.
Z renesančního sídla k baroknímu zámku
Dnešní zámek vznikl v 17. století jako renesanční sídlo Koců z Dobrše. Podle obecních podkladů nebyl až do roku 1688 obydlen. Tehdy jej Ferdinand Isellin nechal přestavět v raně barokním duchu. Jednopatrová obdélná budova se zvýšeným přízemím, bočními rizality, valenými klenbami a štukovými zrcadly si tuto podobu z velké části uchovala.
Rok přestavby připomíná kamenná deska na fasádě a znak s liliemi spojovaný s Ferdinandem Isellinem. Roku 1710 přešel zámek do rukou Lamberků a stal se součástí jejich fideikomisního panství. V minulosti nebyl vždy obývaný a nějaký čas sloužil dokonce jako sklad obilí. Teprve ve 30. letech 19. století se do Žihobec přestěhoval kníže Karel Eugen Lamberg s rodinou.
Muzeum, škola a příběh Lamberků
Žihobecký zámek dnes nežije jako klasická památka s kompletně zpřístupněnými historickými pokoji. Část budovy využívá základní škola, v západním traktu však sídlí muzeum a infocentrum. Muzeum Lamberská stezka bylo otevřeno v roce 2012 a představuje historii Žihobec i dalších obcí někdejšího panství.
Jedna z expozic připomíná podobu zámecké místnosti z 19. století. Protože původní vybavení se nedochovalo, byl interiér sestaven z nábytku zapůjčeného například z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Západočeského muzea v Plzni a dalších regionálních institucí. Další část se věnuje přírodě Pošumaví, zejména netopýrům a vrápencům. Muzeum připomíná také vztah knížete Gustava Joachima Lamberga a místní dívky Kateřiny, jeden z příběhů spojených s historií panství.
Park, kde se potkává historie s přírodou
Na zámek navazuje bývalý anglický park, jehož podobu pomáhal vytvářet Gustav Joachim Lamberg. K někdejší okrase areálu patřila také zimní zahrada. Dnes park zaujme především starými stromy, jejichž dutiny poskytují úkryt různým druhům letounů. Pro netopýry je zároveň důležitým lovištěm. V celém areálu se podle regionálních podkladů objevuje až třináct druhů netopýrů.
Okružní naučná stezka Netopýřím parkem má zhruba jeden kilometr a je vedena jako lehká trasa. Na pěti zastaveních představuje dějiny zámku a parku, místní přírodu i život nočních lovců. Cestou návštěvník narazí například na Lamberkovo lože, vyhlídku a broukoviště.
Broukoviště vzniklo z pokácených stromů při revitalizaci parku. Odumírající dřevo zde neslouží jako odpad, ale jako prostředí pro hmyz. Ten je důležitou součástí potravní nabídky mnoha netopýrů. Stezka tak srozumitelně ukazuje, že péče o historický park může zároveň podporovat biologickou rozmanitost.
Vrápenec malý potřebuje klid
Vrápenec malý patří v České republice ke kriticky ohroženým druhům a chrání jej také evropská legislativa. Letní kolonie využívají půdy budov hlavně v období rozmnožování, kdy samice vytvářejí skupiny s mláďaty. Zámecké podkroví v Žihobcích je proto významným úkrytem, nikoli atrakcí určenou k přímému pozorování.
Evropsky významná lokalita Žihobce–zámek má kód CZ0323648 a rozlohu 0,1113 hektaru. Jejím předmětem ochrany je regionálně významná letní kolonie vrápence malého. Při sledování podobných míst se kontroluje například počet samic a mláďat, teplota úkrytu nebo stav vletových otvorů. Návštěva muzea a stezky proto nabízí možnost poznat ochranu netopýrů bez toho, aby byl jejich úkryt rušen.
Výlet do Žihobec
Muzeum a infocentrum najdete přímo v budově zámku na adrese Žihobce 9. Otevírací doba se během roku mění, proto je dobré ověřit aktuální režim před cestou. Areál je podle obce bezbariérově přístupný a v muzeu se střídají také sezonní výstavy.
Žihobce leží přibližně dvanáct kilometrů od Sušice, třináct kilometrů od Kašperských Hor a necelých devět kilometrů od hradu Rabí. Návštěvu lze spojit s kostelem Proměnění Páně nebo s dalšími zastaveními téměř padesát kilometrů dlouhé Lamberské stezky, která propojuje místa někdejšího panství v Pošumaví a pokračuje také do Bavorska.