Švédsko bývá v příbězích druhé světové války spojováno s neutralitou a záchranou. Cesta do bezpečí tam však pro obyvatele okupovaného Československa nebyla jednoduchá ani samozřejmá. Právě tyto často přehlížené osudy přiblíží přednáška Švédská záchrana – Čechoslováci ve Švédsku za druhé světové války, která se uskuteční v sobotu 12. září 2026 od 18 hodin v Horské synagoze Hartmanice.
Setkání s historičkou Vendulou Vlkovou Hingarovou potrvá přibližně hodinu a zároveň uzavře stejnojmennou putovní výstavu. Ta v Hartmanicích představuje různé podoby přežití a pomoci – od útěku před nacistickým pronásledováním přes podporu jednotlivců a humanitárních organizací až po evakuaci vězňů a poválečnou péči o přeživší.
Švédsko nebylo automaticky otevřeným útočištěm
Výstava vznikla v roce 2025 na Oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy u příležitosti osmdesátého výročí konce války. Na její přípravě se podíleli také studenti skandinavistiky, kteří pracovali s dobovými dokumenty a překládali vzpomínky pamětníků.
Jedním z důležitých témat je rozpor mezi představou bezpečného neutrálního státu a skutečnou podobou tehdejší uprchlické politiky. Švédské úřady zpočátku někdy nahlížely na židovské uprchlíky spíše jako na ekonomické migranty než na lidi prchající před rasovým a politickým pronásledováním. Získat povolení k pobytu proto nebylo samozřejmé.
Výraznější obrat přišel v roce 1943, kdy Švédsko přijalo tisíce židovských uprchlíků z Dánska. Mezi nimi byla také skupina mladých československých Židů. Někteří z nich později odešli do Velké Británie a vstoupili do československé zahraniční armády. Takové příběhy ukazují, že záchrana neměla jedinou podobu ani jediný konec.
Bílé autobusy i nový život po válce
Samostatná část výstavy se věnuje Bílým autobusům, záchranné akci švédského Červeného kříže na konci války. Z nacistických koncentračních táborů tehdy byli evakuováni vězni z různých zemí, mezi nimi i lidé z Československa.
Další přeživší přicházeli do Švédska bezprostředně po válce ve spolupráci s organizací UNRRA. Pro některé bylo jedním z prvních poválečných míst město Värnamo v kraji Jönköping. Jejich příchod dokládají poválečné seznamy a archivní dokumenty. Arolsen Archives například evidují české občany, kteří do Švédska připluli lodí Ingrid 28. června 1945.
Materiály připomínají také osobnosti spojené s pomocí uprchlíkům, například Kerstin Cruickshankovou a Amelii Posse. Se švédským prostředím byl spojen rovněž český potravinářský průmyslník Herbert Felix, jehož osud ovlivnil sňatek se Švédkou. Přednáška tak nesleduje pouze útěk, ale i hledání rodiny, léčbu, návrat nebo budování nového života v emigraci.
Synagoga, která sama přežila
Pro téma přednášky je významné i samotné místo konání. Hartmanická synagoga byla postavena na přelomu 19. a 20. století pro židovskou komunitu z Hartmanic a okolí. Nacisté ji v roce 1938 uzavřeli. Později sloužila mimo jiné jako truhlářská dílna a sklad pneumatik a po desetiletí chátrala. Hrozila jí dokonce demolice.
Po rekonstrukci se v roce 2006 znovu otevřela veřejnosti. Dnes funguje jako kulturní a muzejní prostor, v němž se potkávají dějiny místní židovské obce, česko-německo-židovského soužití na Šumavě i příběhy zaniklých vesnic. Výstava o Čechoslovácích ve Švédsku tak získává další vrstvu: vypráví o záchraně lidí v prostoru, který sám přežil zánik původní komunity i nepříznivé dějiny 20. století.
Tip pro návštěvu Hartmanic
Přednáška se koná v Horské synagoze na adrese Hartmanice I 77 a podle programu je plánována na 18.00 až 19.00. Vstupné je v programu uváděno ve výši 50 korun, aktuální podmínky je však vhodné před cestou ověřit u pořadatele nebo Muzea Šumavy. Návštěvu lze spojit s prohlídkou výstavy a stálých expozic synagogy, případně s cestou do nedaleké Dobré Vody u Hartmanic, kde se nachází Muzeum Dr. Šimona Adlera.