Zimní krajina nemusí být jen široký pohled na zasněžené kopce. Někdy se její kouzlo skrývá v ledové krustě, zmrzlé kapce, struktuře kůry nebo v nečekané hře světla. Právě k takovému vnímání přírody může vést fotografická výstava Dalibora Sedláka Nálady a kouzla zimy, která bude od 4. září 2026 k vidění ve Šternberském klášteře. Přesný termín ukončení je podle dostupného avíza plánován na 31. října, před návštěvou je však vhodné ověřit aktuální informace u pořadatele.
Vernisáž spojí fotografii s hudbou a památkou
Slavnostní zahájení se uskuteční v pátek 4. září v rámci Dnů evropského dědictví. Program ve Šternberském klášteře má začít v 16 hodin, samotná vernisáž je avizována na 17. hodinu. Návštěvníci se mohou těšit také na ART MARKET, výtvarnou dílnu, vystoupení litovelského kvarteta SAX CONSORT, cimbálovou muziku Vojara nebo komentovanou prohlídku výstavy FOTOBIENÁLE.
Součástí večera bude rovněž prohlídka kůru s ukázkou varhan a občerstvení s vínem. Vstup na program Dnů evropského dědictví má být zdarma. Zážitek tak nebude stát pouze na fotografiích, ale také na možnosti projít si prostory významné šternberské památky v neobvyklé atmosféře.
Šternberský autor hledá krásu v detailech
Dalibor Sedlák je se Šternberkem spojený nejen tématem výstavy. Narodil se zde v roce 1954 a k výtvarné tvorbě měl blízko už od dětství. Po maturitě působil v letech 1973 až 1992 na šternberském hradě, kde pracoval mimo jiné jako průvodce, zástupce kastelána a konzervátor sbírek. Později přešel do Vlastivědného muzea v Olomouci a od roku 1994 působí jako konzervátor Muzea umění Olomouc.
Ve fotografii se dlouhodobě věnuje krajině, přírodním detailům a makrofotografii. Jeho tvorba se podle dřívějších odborných profilů postupně posouvala od realistického zachycení skutečnosti k obrazům, které více pracují s náladou, tvarem, světlem a emocí. Výsledkem nemusí být doslovný záznam místa, ale spíše výtvarný dojem, který v divákovi vyvolá konkrétní struktura nebo okamžik.
V minulosti se v jeho fotografiích objevovaly například tráva, led, zmrzlé kapky vody, větve, kůra, dřevo či rezavé předměty. Není však potvrzeno, zda právě tyto motivy budou součástí aktuální výstavy. Jeho předchozí práce přesto napovídá, že zimní téma může nabídnout více než tradiční pohlednicovou krajinu.
Barokní kulisa s historií mnoha proměn
Výstava získá výrazný rámec díky samotnému místu. Šternberský klášter založil roku 1371 biskup Albert ze Šternberka jako klášter augustiniánů-kanovníků. Areál v průběhu staletí několikrát utrpěl – v roce 1430 jej vypálili husité, později ho poškodil požár města a znovu byl zasažen během dánské okupace v roce 1627.
Rozsáhlá obnova a barokní přestavba v 18. století vtiskly komplexu podobu, kterou návštěvníci obdivují dnes. Na výzdobě se podíleli například malíř Jan Kryštof Handke a sochaři Filip Sattler a Jan Kammereith. Přestavbu završila v letech 1775 až 1783 novostavba kostela Zvěstování Panny Marie podle projektu Františka Antonína Grimma.
Augustiniánský klášter zanikl po dekretu Josefa II. v roce 1784. Areál pak sloužil jako škola, kasárna i sklad textilu. Od roku 1993 patří městu Šternberk a od roku 1999 prochází postupnou obnovou. Dnes se zde potkává historie s výstavami, koncerty a dalšími kulturními programy.
Co spojit s návštěvou Šternberka
Fotografickou výstavu lze doplnit prohlídkou klášterního areálu. Velký okruh zahrnuje kostel s varhanami, sklepení, historické sály, barokní obrazy, expozici věnovanou dějinám města, sezónní výstavy i loutkové divadlo. Návštěva tak může nabídnout cestu od gotických kořenů přes barokní umění až k současné fotografii.
Šternberský klášter se nachází na adrese Farní 50/3. Běžný režim prohlídek i případné zpřístupnění jednotlivých prostor se může v průběhu sezony měnit, proto je dobré ověřit si podrobnosti přímo u kláštera na telefonu 604 591 340. Samostatné výstavy mají podle ceníku vstupné 20 Kč, zatímco na vernisáž v rámci Dnů evropského dědictví se vztahuje avizovaný bezplatný vstup.