O místě
V Libni se dochovala drobná stavba bývalé cihlářské pece, patrně z 3. čtvrtiny 19. století. Přízemní objekt stojí samostatně a na první pohled připomíná spíše menší obytný dům: má hrubě omítnuté fasády, jednoduchou římsu a valbovou střechu krytou bobrovkami. Jeho původní účel však dodnes prozrazuje technologický otvor pod oknem a především zadní část přístupná ze zahloubeného dvorku. Tam se zachovala fasáda z režného cihelného zdiva se třemi segmentově zakončenými otvory do topeniště pece. Nad nimi jsou patrné také kapsy pro další, dnes zaniklé technologické prvky.
Objekt byl kolem roku 1900 pravděpodobně rozšířen, zřejmě po ukončení provozu, a upraven k bydlení. Ve stejné době byly přestavěny i dvě menší přízemní budovy v jeho sousedství. Přes zchátralý stav jde o mimořádně cenný doklad tradičního pálení cihel, které se v místních podmínkách používalo od 18. do konce 19. století. Libeňská pec je podle dostupných podkladů jediným známým dochovaným příkladem tohoto typu v Praze a představuje významnou součást jejího průmyslového dědictví.