O místě
Rozsáhlý areál kláštera augustiniánek s kostelem sv. Kateřiny vznikl jako součást Nového Města, založeného Karlem IV. Jeptišky řehole sv. Augustina zde působily od roku 1355. Kostel má gotické jádro z let 1355–1367, jeho dnešní podoba je však výsledkem barokní přestavby podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera z let 1737–1741. Z původní stavby se dochovala především vysoká osmiboká věž v průčelí, známá jako Pražský minaret. Barokní interiér tvoří jednolodní prostor s bočními kaplemi a freskami Václava Vavřince Reinera.
Také klášterní budova byla v 18. století nově vystavěna, patrně podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Čtyřkřídlý objekt navazuje přímo na kostel a jeho vstupní portál zdobí socha svaté Kateřiny. Součástí památkově hodnotného celku jsou rovněž pozdně klasicistní ředitelská vila, nová budova ústavu choromyslných z roku 1844, ohradní zdi s branami a rozsáhlá Kateřinská zahrada upravená v 19. století jako anglický park. Areál dodnes výrazně utváří okolí ulic Ke Karlovu, Kateřinské, Viničné a Apolinářské a souvisí s komplexem pozdějšího ústavu choromyslných, dnešní Psychiatrické kliniky VFN v Praze.
Také klášterní budova byla v 18. století nově vystavěna, patrně podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Čtyřkřídlý objekt navazuje přímo na kostel a jeho vstupní portál zdobí socha svaté Kateřiny. Součástí památkově hodnotného celku jsou rovněž pozdně klasicistní ředitelská vila, nová budova ústavu choromyslných z roku 1844, ohradní zdi s branami a rozsáhlá Kateřinská zahrada upravená v 19. století jako anglický park. Areál dodnes výrazně utváří okolí ulic Ke Karlovu, Kateřinské, Viničné a Apolinářské a souvisí s komplexem pozdějšího ústavu choromyslných, dnešní Psychiatrické kliniky VFN v Praze.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors