Než pražské domy dostaly čísla, hledali jejich obyvatelé i návštěvníci správný dům podle obrazů a reliéfů na fasádách. Na Malé Straně se jich dochovaly desítky – od tří housliček přes dvě slunce až po zlatou podkovu.
V Nerudově ulici stojí jedna z nejpůsobivějších barokních staveb Prahy. Morzinský palác zaujal nejen přísně komponovaným průčelím, ale především balkonem neseným sochami Maurů. Za fasádou někdejšího šlechtického sídla dnes působí rumunské velvyslanectví.
V historickém domě na Malé Straně se za starými fasádami otevírá svět moderního a současného umění. Museum Montanelli představuje české i zahraniční autory, experimentální projekty i doprovodné programy, které mohou zaujmout zkušené návštěvníky galerií i ty, kdo si k současnému umění teprve hledají cestu.
Na Malostranském náměstí stojí palác, který za svou dnešní podobou skrývá několik starších domů i proměny sahající přes renesanci a baroko. Dnes v něm sídlí HAMU a historické sály se místo dvorského života plní výukou, zkouškami a při vybraných příležitostech také koncertním publikem.
Jak se hradní areál měnil od nejstarších dob až po 20. století? Stálá expozice ve Starém královském paláci odpovídá pomocí modelů, historických předmětů i příběhů o lidech, víře a každodenním životě. Ukazuje Pražský hrad nejen jako sídlo panovníků, ale také jako místo, které se po staletí proměňovalo.
Na Pražském hradě se ukrývá prostor, kde se pozdní gotika potkává s prvními renesančními prvky. Vladislavský sál byl svědkem královských slavností, turnajů i prezidentských voleb a dodnes patří k nejpůsobivějším místům spojeným s českou státností.