Vladislavský sál dokáže překvapit už při prvním pohledu vzhůru. Nad návštěvníkem se rozpíná odvážná kroužená žebrová klenba, která překonává obrovský prostor bez jediného vnitřního sloupu. Sál ve Starém královském paláci tak působí monumentálně, ale zároveň elegantně. Je mimořádně zachovanou ukázkou pozdní gotiky v okamžiku, kdy se do českých zemí začínaly prosazovat renesanční prvky.
Stavba Vladislava Jagellonského
Dnešní sál vznikl při poslední velké přestavbě Starého královského paláce po návratu Vladislava Jagellonského na Pražský hrad po roce 1483. Na starší palácové konstrukce navázal architekt Benedikt Ried, známý také jako Rejt. Stavba probíhala na přelomu 15. a 16. století a dokončena byla kolem roku 1500 nebo krátce poté. Přesné datování se v jednotlivých pramenech mírně liší.
Prostor měří přibližně 62 metrů na délku, 16 metrů na šířku a 13 metrů na výšku. Ried při přestavbě využil starší zdivo Karlova sálu, původní okna nechal zazdít a prolomil nová, mnohem větší. Právě jejich tvar patří k raným dokladům renesančního tvarosloví v Čechách. Na východní straně se dochoval Vladislavův monogram, letopočet 1500 a znaky Českého a Uherského království.
Vladislav Jagellonský byl českým králem korunován už 22. srpna 1471 v katedrále svatého Víta, tedy více než dvě desetiletí před vznikem dnešního sálu. Přímé spojení s korunovací proto není možné, přesto právě panovníkova vláda vtiskla Pražskému hradu jeho pozdně gotickou podobu.
Od turnajů po královské hostiny
Vladislavský sál nebyl navržen jako uzavřená muzejní kulisa, ale jako živé centrum dvorského dění. Od 16. století se zde odehrávaly korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje, trhy s luxusním a uměleckým zbožím i nejrůznější dvorské akce. Rytíři mohli do sálu přijet přímo na koních Jezdeckým schodištěm, jehož složitá žebrová klenba sama stojí za pozornost.
Sál sousedí se Starou sněmovnou a kostelem Všech svatých. Z jeho jihozápadního rohu vede portál do Ludvíkova křídla, kde sídlila Česká kancelář. Právě s ní souvisí druhá pražská defenestrace roku 1618. Z okna byli vyhozeni místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu spolu s písařem Filipem Fabriciem. Událost se stala počátkem českého stavovského povstání a jedním z prvních konfliktů třicetileté války.
Archeologie ukázala každodenní život
Zajímavý obraz o fungování sálu přinesl archeologický výzkum spojený s rekonstrukcí podlah v letech 2008 až 2009. Mezi nálezy byly části oděvů, mince, nádobí, skleněné nádoby, váhy, zbytky kožených měšců, hrací karty, amulety i dřevěné sluneční hodiny. Tyto předměty připomínají, že se v prostoru skutečně obchodovalo, jedlo, hrálo i procházelo množství lidí.
Výzkum zachytil také doklady potravin a zboží, které se do střední Evropy dostávaly prostřednictvím dálkového obchodu. Objevily se například stopy podzemnice olejné, dýní, kávy nebo tabáku. Vladislavský sál tak nebyl od světa odříznutým místem, ale součástí prostředí, které reagovalo na nové evropské kontakty a proměny životního stylu.
Od královské reprezentace k republice
Po poslední korunovační hostině na Pražském hradě, která následovala po korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836, se význam sálu postupně proměnil. Po obnově Pražského hradu se zde v roce 1934 konala volba prezidenta republiky a následovaly další významné státní akty. Prostor původně určený panovnické reprezentaci se stal místem, kde se ztělesňuje kontinuita české státnosti.
Ve Vladislavském sále se dnes konají slavnostní shromáždění, předávání státních vyznamenání i akty spojené s nástupem prezidenta republiky do funkce. Historie zde proto není jen vystavená v kameni a klenbě. Stále se odehrává před očima návštěvníků i při událostech, které patří k nejvýznamnějším okamžikům současného státu.
Co při návštěvě nepřehlédnout
Vladislavský sál je přístupný v rámci prohlídky Starého královského paláce, která zahrnuje také Jezdecké schody, Starou sněmovnu, Karlovu síň a další prostory. Z jižní stěny je navíc přístupná vyhlídková galerie s pohledem na zahradu Na Valech a Prahu. Jde o působivý návštěvnický moment, který může snadno zůstat stranou pozornosti vedle slavné klenby.
Otevírací doba i podmínky vstupu se mohou měnit podle sezony a mimořádného programu. Sál bývá uzavírán kvůli státním ceremoniálům, prezidentským akcím nebo výstavám. Na podzim 2026 se zde podle plánů Pražského hradu uskuteční výstava Českých korunovačních klenotů s podtitulem Habsburkové 500, avizovaná pro veřejnost od 19. do 28. září. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální režim návštěvy.