O místě
Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl na místě starší kaple sv. Václava, postavené v letech 1622–1624 na paměť bitvy na Bílé hoře. Současný barokní areál se budoval přibližně v letech 1704–1730 z podnětu malíře Kristiána Luny. Poutní místo bylo roku 1785 zrušeno a v roce 1812 obnoveno.
Střed areálu tvoří kostel s půdorysem kříže. Jeho výrazným prvkem jsou osmiboké boční kaple s kupolemi a centrální kupole nad křížením lodi, doplněná lucernou. Výzdobu vytvořili mimo jiné K. D. Asam, Václav Vavřinec Reiner a Johann Adam Schöpf. Kostel obklopují ambity s arkádami, nárožními kaplemi a nástěnnými freskami s motivy poutních míst. Jižní vstup zdůrazňuje trojdílná brána s datacemi 1713 a 1729.
Součástí areálu je také kaple Božího hrobu, dům administrátora, studniční stavení, hospodářské objekty a ohradní zeď. Před hlavní bránou stojí sochy sv. Rocha a sv. Šebestiána z dílny Jana Oldřicha Mayera, osazené roku 1750. Ucelený areál patří k významným barokním památkám Prahy a připomíná nástup protireformace po bělohorské bitvě.
Střed areálu tvoří kostel s půdorysem kříže. Jeho výrazným prvkem jsou osmiboké boční kaple s kupolemi a centrální kupole nad křížením lodi, doplněná lucernou. Výzdobu vytvořili mimo jiné K. D. Asam, Václav Vavřinec Reiner a Johann Adam Schöpf. Kostel obklopují ambity s arkádami, nárožními kaplemi a nástěnnými freskami s motivy poutních míst. Jižní vstup zdůrazňuje trojdílná brána s datacemi 1713 a 1729.
Součástí areálu je také kaple Božího hrobu, dům administrátora, studniční stavení, hospodářské objekty a ohradní zeď. Před hlavní bránou stojí sochy sv. Rocha a sv. Šebestiána z dílny Jana Oldřicha Mayera, osazené roku 1750. Ucelený areál patří k významným barokním památkám Prahy a připomíná nástup protireformace po bělohorské bitvě.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors