O místě
Železniční výtopna Zlíchov je rozsáhlý areál provozních budov, který připomíná průmyslový rozvoj Smíchova i proměny železničního podnikání od 19. století. Její nejstarší části vznikly v 70. a 80. letech 19. století jako zázemí Pražsko-duchcovské dráhy. Ve 20. letech a na počátku 30. let 20. století byl areál výrazně rozšířen o další haly a provozní objekty. Po roce 1920 zde působila Mezinárodní společnost lůžkových vozů (CIWL), která výtopnu využívala k údržbě a revizím vozů, po roce 1951 pak Vagónka Tatra Smíchov jako prototypovou dílnu.
Soubor tvoří mimo jiné původní zděná výtopní hala, vyšší objekt vodárny a několik dalších jednokolejných i dvoukolejných hal. Dochovaly se zděné i hrázděné konstrukce, tovární okna s kovovými rámy, původní krovy a v nádržích vodárny také nýtované kovové konstrukce. Přes pozdější úpravy zůstala zachována původní stavební struktura i charakter jednotlivých částí. Výtopna je cenným a prakticky posledním pražským dokladem tohoto typu železniční stavby; její areál si navíc zachoval návaznost na železniční provoz, dnes spojený s údržbou, opravami a provozem historických vozidel. Příležitostně bývá zpřístupněna veřejnosti.
Soubor tvoří mimo jiné původní zděná výtopní hala, vyšší objekt vodárny a několik dalších jednokolejných i dvoukolejných hal. Dochovaly se zděné i hrázděné konstrukce, tovární okna s kovovými rámy, původní krovy a v nádržích vodárny také nýtované kovové konstrukce. Přes pozdější úpravy zůstala zachována původní stavební struktura i charakter jednotlivých částí. Výtopna je cenným a prakticky posledním pražským dokladem tohoto typu železniční stavby; její areál si navíc zachoval návaznost na železniční provoz, dnes spojený s údržbou, opravami a provozem historických vozidel. Příležitostně bývá zpřístupněna veřejnosti.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors