Rýžoviště zlata

Rýžoviště u Závišína je výrazným dokladem středověkého získávání zlata v krajině mezi Blatnou a Bělčicemi. Podél Závišínského potoka se dochovalo souvislé pásmo pozůstatků po těžbě, tvořené rýžovnickými sejpy, jámami a struhami. V části na katastrálním území Závišína u Bělčic a Kocelovic se tyto stopy táhnou přibližně 1 200 metrů širokou potoční nivou; šířka území dosahuje 50 až 150 metrů. Některé jámy a struhy jsou dnes zcela nebo částečně zatopené. Sejpy, tedy navršený materiál po propírání zlatonosné půdy, zde obvykle dosahují výšky jednoho až dvou metrů. Rýžoviště je součástí rozsáhlejšího komplexu pozůstatků povrchové těžby zlata v povodí potoka, který pokračuje také směrem ke Chlumu u Blatné. O jeho středověkém původu svědčí keramické zlomky ze 13. století nalezené v porušených sejpech u usedlosti Lopatárna.