Jen málokteré místo v Blatné soustřeďuje tolik různých historických vrstev jako areál kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na jednom místě se tu potkává románské založení, pozdně gotická architektura, barokní výzdoba i romantická novogotická úprava zvonice. Návštěva proto není pouze prohlídkou kostela, ale také cestou vývojem města, které bylo po staletí spojeno se šlechtickými rody a zdejším panstvím.
Od románského svatostánku k pozdně gotickému chrámu
Na místě dnešního kostela stál starší románský svatostánek. Jeho vznik bývá spojován s Bavory ze Strakonic a dochovanou stopou této nejstarší etapy je patrně sakristie na severní straně chrámu. Stavebněhistorický průzkum ji klade přibližně do let 1220 až 1250.
Současná hlavní stavba začala vznikat na přelomu 15. a 16. století. Pozdně gotické kněžiště bylo vybudováno v letech 1490 až 1499, na něj navázala loď vznikající zhruba mezi lety 1505 a 1510. Kostel byl slavnostně vysvěcen 8. září 1515, společně s kaplí svatého Michala, která se později označovala také jako kaple Božího hrobu.
Hlavní loď má podobu pozdně gotického halového dvoulodí se sklípkovou klenbou. Pozornost přitahují především hrotitá okna s plaménkovou kružbou. Jejich vzory nejsou stejné, a právě v těchto detailech je dobře patrná řemeslná i výtvarná náročnost stavby, kterou odborníci řadí k výrazným projevům pozdní gotiky v jižních Čechách a širším Podunají.
Kostel jako srdce historické Blatné
Chrám nelze oddělit od okolního prostoru. Kostel, zvonice, někdejší hřbitov, ambit, kaple a historické děkanství vytvářejí celek, který výrazně dotváří podobu blatenského historického jádra. Hřbitov se kolem kostela rozkládal až do konce 18. století a zvonice původně sloužila také jako jeho vstupní brána.
Původní dřevěnou zvonici nahradila na počátku 18. století zděná barokní stavba, spojovaná s návrhem Jakuba Spineta či J. Spinettiho. U jejího přesného data vzniku se prameny rozcházejí mezi roky 1722 a 1723. V první polovině 19. století získala zvonice romantickou novogotickou fasádu, takže i ona dnes připomíná několik různých období.
Barokní ambity byly ke kapli přistavěny ve druhé polovině 18. století. Tehdy se okolí kostela proměňovalo v komponovaný celek, který souvisel s reprezentací vrchnosti. Rozvoj Blatné podporovali například Rožmitálové, kteří se zde ujali moci roku 1408, později také rod Serényiů. Kostel se tak stal nejen duchovním místem, ale i součástí obrazu města a jeho panství.
Barokní interiér a šlechtické památky
Nejvýraznější proměna vnitřního prostoru přišla v 18. století za hraběnky Marie Alžběty Serényiové z Valdštejna. Přibližně v letech 1743 až 1747 získal kostel rozsáhlé barokní až rokokové vybavení, původně včetně třinácti oltářů a kazatelny. Hlavní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie vytvořil Johann Hoffmann roku 1744.
Josefínské reformy později část oltářů odstranily. Z původního vybavení se dochoval hlavní oltář s Hoffmannovým obrazem a boční oltáře svatého Josefa a svaté Barbory. Oltář svatého Kříže byl v roce 1972 rozebrán a jeho hlavní část dnes stojí u zdi kněžiště. Oltář svaté Barbory, doložený nejpozději inventářem z roku 1732, získal svou dnešní podobu v souvislosti s Hoffmannovou prací; původní obraz však v roce 1892 nahradilo dílo Josefa Mathausera.
V kostele se nacházejí také krypty a náhrobníky rodů Lvů z Rožmitálu, Rozdražovských a Serényiů. Pohřbeni jsou zde mimo jiné Karel Josef Serényi a jeho manželka Marie Alžběta. Po požáru Blatné v roce 1577 nechal Jan z Rozdražova v 80. letech 16. století vybudovat pohřební kapli pod kruchtou.
Živá památka, o kterou se pečuje
Blatenský kostel není pouze historickou kulisou. V posledních letech prochází postupnou obnovou. V roce 2025 pokračovala další etapa opravy střechy, na jižní fasádě byly odstraněny nesoudržné části omítky a restaurována byla také přibližně dvoumetrová socha Ukřižovaného z roku 1515.
Obnovují se rovněž barokní varhany připisované Martinu Janečkovi. V roce 2025 pokračovala čtvrtá etapa restaurování a farnost na opravu nástroje vybírala finanční příspěvky. Prázdná varhanní skříň se tak stala viditelným symbolem toho, že péče o památku je dlouhodobý proces, nikoli jednorázová událost.
Při návštěvě má smysl vnímat celý areál i širší okolí. Procházku lze spojit s náměstím Míru, mariánským sloupem, blatenským zámkem nebo výletem ke kostelu svatého Jana Křtitele v Paštikách. Pokud je kostel otevřený, vyplatí se hledat jednotlivé časové vrstvy: románské zdivo u sakristie, gotická okna, barokní oltáře, šlechtické náhrobníky i novogotickou zvonici. Praktické podmínky prohlídek se mohou měnit, a protože jde o živý sakrální prostor, je vhodné respektovat bohoslužby a případná omezení během oprav.